V politické rovině měl pro Slováky zánik federace samozřejmě zásadní význam. Vznik národního slovenského státu byl pro mnohé Slováky v jistém smyslu završením dějinného vývoje a vyvrcholením snah, které v minulosti česká společnost ne vždy správně chápala a doceňovala. Prostřednictvím národního státu získali Slováci své místo v mezinárodním společenství, Slovensko se stalo členským státem Severoatlantické aliance i Evropské unie a – na rozdíl od České republiky – i Eurozóny. V politické rovině lze mezi negativa počítat umenšení mezinárodně politického vlivu, který Slovensko mělo prostřednictvím většího Československa. Stejně tak lze zmínit i pokles významu a vlivu slovenské kultury v Čechách.

Z ekonomického pohledu lze pro Slovensko hodnotit rozpad federace kladně. Růst HDP byl v případě Slovenska znatelně vyšší než v případě ČR, což je sice zčásti dáno nižší úrovní slovenské ekonomiky v okamžiku rozdělení, částečně ale také využitím výhod menší, dynamické ekonomiky. Lepších výsledků dosahuje Slovensko i v oblasti vývoje inflačních ukazatelů. Problémem pro Slovensko představuje nezaměstnanost, která je na rozdíl od České republiky dlouhodobě vyšší než průměrná nezaměstnanost v rámci EU. Menší slovenská ekonomika je také více zranitelná a např. investice velkých koncernů pro ni mají poměrně velký význam, což může za jistých okolností představovat potenciální riziko.