Evropa, Ostatní témata, Témata, Zahraničí

Polsko po samosprávných volbách: zvítězili všichni a nikdo

Tento článek si přečetlo již 287 čtenářů

<<< předchozí část textu

 

Závěry o vítězích a poražených

Jakkoliv se zástupci obou subjektů předhánějí v proklamacích o svém volebním úspěchu a reálném vítězství ve volbách dle jednotlivých ukazatelů, které jsme výše naznačili. Je učinění zásadních závěrů o budoucích výsledcích parlamentních voleb v příštím roce ve světle výsledků samosprávných voleb více než nejasné. Volby jsou v první řadě zprávou o dokonale rozdělené zemi. PiS uhájil svoje vítězství především ve svých tradičních baštách, tj. vojvodstvích na východě a jihovýchodě země a ve venkovských oblastech. Naopak PO potvrdila dominanci na západě a jihozápadě Polska a taktéž v největších městech země. Polarizace mezi dvěma nejsilnějšími stranami je tak polarizací mezi východem a západem a taky mezi venkovem a polskými městy. Dlouhodobá úroveň této polarizace, hloubka příkopů mezi jednotlivými tábory a nemožnost je jakkoliv zacelit nevěstí o budoucnosti Polska nic moc dobrého, ať už si o konkrétní politice současné i předchozích vlád myslíme cokoliv.


Před PiS stojí zásadní úkol uhájit svojí politiku a kroky učiněné vládní garniturou v posledních třech letech především mezi těmi voliči, kteří netvoří jeho skalní voličské jádro. Zásadním nástrojem udržení podpory středních vrstev i ve městech ve prospěch vládní strany je udržet především funkčnost programu 500+, v jehož rámci stát vyplácí rodičům s dětmi 500 złotych na jedno nezaopatřené dítě. Rozpočtová udržitelnost tohoto programu i v následujícím roce se zdá být bezproblémová. Pro skalní voličské jádro PiS pak bude zásadní vyústění úsilí o reformu soudnictví.

PO zažívá pod vedením Grzegorze Schetyny v posledních třech letech výrazný úkrok nejen k socioekonomicky, ale především hodnotově liberálním pozicím a stává se stále více stranou velkoměstských, kosmopolitně založených voličů. Tato ideová opce jí usnadnila výše zmíněnou koaliční spolupráci se stranou Moderní (Nowoczesna), kterou krátce před parlamentními volbami v roce 2015 založil známý liberální ekonom Ryszard Petru a její současnou předsedkyní je matematička a poslankyně Sejmu Katarzyna Lubnauer. Pokud by spojenectví těchto stran vydrželo i do příštích parlamentních voleb, stoupá šance koalice minimálně na vyrovnání se volební podpory opoziční koalice a vládnoucího PiS. Achillovou patou tohoto spojenectví s ohledem na nadcházející jarní volby do Evropského parlamentu je skutečnost, že PO je stále členskou stranou Evropské lidové strany (EPP), zatímco Nowoczesna náleží k liberální frakci ALDE.


Zřejmým neúspěchem jsou výsledky voleb pro kdysi na komunální a regionální úrovni tradičně silné lidovce. PSL nedokázala uhájit ani vítězství ve dvou vojvodstvích, ani absolutní počet zastupitelských mandátů na jednotlivých úrovních. Je zřetelné, že ve značně vyhroceném zápase o „polského rolníka“ mezi PiS a PSL právě druhá jmenovaná strana nyní prohrává. Lidovce dohání některé nedořešené problémy v sektoru zemědělství a rozvoji venkova obecně, které pocházejí ještě z období jejich koaličních vlád s PO. Představitelé PiS velmi umně dokáží mobilizovat polské zemědělce ve prospěch své dotační a cenové politiky i obhajoby polských zájmů na evropském potravinářském trhu. Výrazem radikalismu těchto skupin a jejich nevraživosti vůči PSL byl incident ze září letošního roku, kdy v rámci předvolební kampaně dorazil předseda PSL Wladysław Kosiniak-Kamysz na setkání s polskými zemědělci a po krátké pouliční výměně názorů byl davem přítomných zemědělců vypískán jako „zrádce polského venkova“… Video s tímto incidentem obletělo zpravodajské servery, a lidovcům ve volbách zjevně nikterak nepomohlo. Opoziční role PSL a jejich konfrontace se zemědělskou politikou vlády, dlouhodobý vliv v sektoru a v neposlední řadě i nedostatečná modernizace sebe sama ohrožuje PSL v samotné pozici relevantního aktéra a hrozí riziko, že PSL vůbec nepřekročí hranici 5% nutnou pro vstup do Sejmu.

V současné době mimoparlamentní postkomunistická levice (SLD) víceméně uhájila své dlouhodobé pozice a setrvává v pozici malé strany. Pokud neudělá opět taktickou chybu s volbou koaliční kandidátky, měli by se její zástupci do Sejmu po příštích volbách opět navrátit.

Proběhnuvší samosprávné volby v Polsku tak nemají ani jasného vítěze, ani jasného poraženého. Jisté je, že Polsko čeká horký supervolební rok 2019.



Jak bude reklama vypadat?
-
Zakoupením reklamy odměníte autora článku částkou 60 Kč
Zobrazit formulář pro nákup
Vladimír Hanáček

Autor je politolog. Je doktorandem na Ústavu politologie FF UK. Externě vyučuje na Vyšší odborné škole publicistiky v Praze. Ve své odborné práci se zaměřuje na problematiku stranických systémů zemí Visegrádské skupiny, české politické myšlení a českou politiku. Je členem KDU-ČSL a Evropské akademie pro demokracii.





Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*
*

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.