Ještě před dvěma měsíci by každému pozorovateli připadal připravovaný souboj o post polského prezidenta v zásadě poněkud nudnou podívanou. Půl roku po podzimních parlamentních volbách, v nichž očekávatelně vládní Právo a spravedlnost (PiS) získalo opět jednobarevnou většinu v Sejmu (ztratilo jí však nově v Senátu) se podobný vývoj očekával i v případě výběru hlavy státu. Obhajoba stávajícího prezidenta Andrzeje Dudy se zdála jako téměř hotová věc a napínavé by tak bylo pouze to, jestli bude znovuzvolen již v prvním kole či bude nutné podstoupit souboj v kole druhém. Pozoruhodný pak může být vývoj i na dalších místech s ohledem na profilaci některých dalších kandidátů. Pandemie koronaviru však situaci neočekávatelně zamotala a přinesla zajímavý střet dvou zcela protichůdných mínění, a to spor o termín voleb.
Prezidentské volby se dle řádného volebního cyklu měly konat v neděli 10. května, resp. v tomto termínu jejich první kolo. Druhé by pak následovalo o 14 dní později, tedy v neděli 24. května. Do příprav však citelně zasáhla pandemie koronaviru a s ní spojená omezení. Zjednodušeně lze říct, že v Polsku od poloviny března platí prakticky stejná restriktivní opatření jako v ČR jenom s tím rozdílem, že není povinnost na veřejnosti nosit roušky a neobjevují se ani v médiích. K dnešnímu dni onemocnělo prokazatelně Covid19 v Polsku již 3 149 osob a pandemie si zatím vyžádala 59 obětí. Stejně jako v ČR i polské autority řeší, jak dále s opatřeními v boji s pandemií postupovat.
Situace se však samozřejmě komplikuje i z hlediska příprav prezidentských voleb. Je totiž navýsost pravděpodobné, že právě v termínu prvního kola 10. května bude část restriktivních opatření stále platit, min. co se týče zákazu sdružování většího množství osob a taky izolace rizikových skupin, zejména lidí chronicky nemocných a seniorů. Případná organizace ve volebních místnostech by tak vyžadovala zvláštní režim, například jednotlivé příchody a odchody voličů, což by mohlo volby minimálně časově prodloužit. U starších občanů je pak otázka možností jejich případné samotné účasti ve volebních místnostech. A výčtem složitostí by šlo pokračovat dále.
Vládní strana volby chce
Vládnoucí strana Právo a spravedlnost se ústy svých vládních představitelů již opakovaně vyjádřila, že chce volby zachovat v původním termínu. Stejně hovoří i její prezidentský kandidát, stávající hlava státu Andrzej Duda. Prezident argumentuje zkušeností z USA, kde se vždy volby konaly v řádných termínech ve všech historických obdobích, včetně těch nejtěžších v čase občanské války, první i druhé světové války i hospodářské krize. Pro pokračování příprav listopadových prezidentských voleb ve Spojených státech se dnes vyslovují i někteří demokratičtí uchazeči o prezidentskou nominaci. Prezident Duda v této souvislosti zmínil i Joe Bidena. Odkazy na americkou zkušenost mají samozřejmě velkou symbolickou hodnotu a zároveň dokládají mínění o zásadní ochraně demokratických zásad, které stojí ústavně na stejné úrovni jako ochrana zdraví a bezpečí občanů. Prezident Duda přitom v televizním rozhovoru 31. března připustil, že volby by se v naléhavé situaci opravdu odložit mohly, nicméně zároveň také podotkl, že to by musela být situace fakticky pokračující karantény, o které se nedá s jistotou říct, že na začátku května bude stále platit, ba spíše je to nepravděpodobné.
Jednota vládních představitelů v této věci vychází z očekávání, že čím dříve se bezprostředně po pandemii prezidentské volby odbudou, tím lepší vyhlídky to znamená pro jejich kandidáta. Poslední průzkumy voličských preferencí totiž jasně signalizují vítězství stávajícího prezidenta již v prvním kole. V sondáži agentury IBRIS z konce března by Andrzej Duda získal 54,6% hlasů a jasně by vyhrál. Zároveň však sběr dat probíhal již v době pandemie koronaviru a v této souvislosti se 15,9% voličů vyjádřilo, že s ohledem na současnou situaci by „radši nešli volit.“ Jasnou ochotu účastnit se voleb vyjádřilo pouze 39,7% voličů a naopak 43,7% respondentů jednoznačně deklaruje, že se voleb účastnit nebude. Takový podíl hlasujících by tak byl téměř rekordně nízký.
Představitelé PiS pak předložili návrh zákonné úpravy, která by umožnila v prezidentských volbách korespondenční hlasování. Součástí návrhu má být u nejstarších osob též možnost volby v zastoupení na základě plnomocného zmocnění. Je vysoce pravděpodobné, že tyto návrhy parlament schválí a PiS by mohl pro ně získat podporu i od části opozice. Vzrušení ve vládním táboře však vyvolala na konci března mediální spekulace, že vicepremiér a ministr vědy a vyššího školství Jarosław Gowin hodlá opustit vládu, a to s ohledem na jeho kritické výhrady vůči příliš autoritativnímu stylu řízení předsedy strany Jarosława Kaczyńského a také právě vůči opatřením v souvislosti s prezidentskými volbami včetně zachování původního termínu. Gowin, jenž byl v letech 2011 – 2013 ministrem spravedlnosti za PO ve vládě Donalda Tuska, odešel z dnes již opoziční PO v roce 2013 a po krátkém neúspěšném experimentu s vlastní stranou Společně Polsko (Polska Razem) se připojil ke stávající vládní garnituře v rámci spojenectví nazývaného Sjednocená pravice (Zjednoczona Prawica). Na jednotě tohoto spojenectví přitom stojí stabilita celé vládní většiny. Údajný Gowinův záměr sice potom v médiích dementoval vicepremiér a ministr státních záležitostí Jacek Sasin, nicméně spekulace o nejednotě vládní většiny můžou pozice stávajícího prezidenta oslabovat, zejména pokud by se jednalo o odklad termínu voleb minimálně o 14 dní.
DRUHÁ ČÁST TEXTU >>>
Autor je politolog. Působí coby odborný asistent na Katedře společenských věd Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Externě vyučuje na Vyšší odborné škole publicistiky v Praze. Ve své odborné práci se zaměřuje na problematiku stranických systémů zemí Visegrádské skupiny, české politické myšlení a českou politiku.
vladimir-hanacek@politicon.eu
1 COMMENTS