Domácí scéna, Prezident 2018, Témata, Vnitřní politika

Zemanova vize aktivního občanství

Tento článek si přečetlo již 1186 čtenářů

Inaugurační projev prezidenta republiky Miloše Zemana vzbudil v celém mainstreamu vlnu nevole. Poněkud ostře útočil na objektivitu mainstreamových novinářů, zejména pak na ta média, která jsou veřejnoprávní. Někdo se skvěle pobavil, druhá polovina lidí se pohoršila a ty nejpotrefenější husy sál opustily. Následně se neřeší nic jiného, než Zemanovo hulvátství a jeho „nekorektní“ postoje, za které by se podle některých TOPkařů dnes styděli i přední představitelé na Balkáně.[1] Kritice novinářů nevěnoval Miloš Zeman ani třetinu času svého projevu. Přesto jsou zbylé dvě třetiny jaksi opomíjeny, a proto na jednu z nich upozorním detailněji. Zaujala mne totiž vize „aktivního občanství“, kterou Zeman nekrátkou dobu prosazuje.


Do roku 1989 měly postkomunistické země zkušenost s nedobrovolnou politickou a občanskou participací, (v organizacích, straně) což vyústilo v apatii společnosti po tranzici.[2] (Po přechodu k demokracii lidé stále čekají tytéž jistoty a sociální zabezpečení, jako tomu bylo před tranzicí). Nacházíme se tedy v bodu, kdy musíme pochopit, že už nám zadarmo, nebo za „přisluhováni režimu“ nikdo nic nedá a že se sami musíme postavit za své názory a své zájmy a vytvořit politicky aktivní společnost, která bude mít vládu svých věcí ve svých rukou (pojato mírně utopicky).

Mezi prvky aktivního občanství můžeme zařadit např.: všichni půjdou volit, existuje nadchnutí pro politickou diskuzi veřejně, lidé nosí odznak či jiný symbol svého přesvědčení. Účastní se sjezdů stran, finančně podporují kandidáty, účastní se politické kampaně, nebo dokonce se o veřejné funkce aktivně zajímají, kandidují[3], interpelují zvolené, či jinak dbají na dodržování plurality a svobody. Studii aktivního občanství bychom mohli věnovat mnoho stran, avšak proto, že už je tomuto tématu mnoho stran věnováno, se raději zaměřím na vizi Miloše Zemana. V následujícím textu parafrázuji a cituji z jeho inauguračního projevu ve Vladislavském sále, 8. 3. 2018.

Prezident mluví ve své třetí třetině řeči o rozvíjení aktivního občanství. Časopis Respekt o fenoménu aktivního občanství tak p píše, ale vykládá si to jinak, než vyložil Miloš Zeman. V tomto díle Respektu se dočteme, že máme vyjít do ulic při každé nevoli, že máme podporovat a předplácet si POUZE „seriózní“ a tradiční média, že máme podporovat neziskovky, že nemáme otálet a podávat trestní oznámení a že se máme spojovat a být slyšet, protože ti, co jsou zvoleni, si prý nemohou dovolit ignorovat hlasy svých voličů.[4] Napsané je to dobře, akorát je to naopak oproti tomu, jak to myslel prezident Zeman. Zeman svým projevem rozhodně nemyslí takové „občanské aktivisty, kteří si někdy léčí svůj komplex méněcennosti tímto způsobem“, naopak, Zeman hovoří o participaci občanů našeho státu na věcech veřejných. Ne tedy, aby šli na pokyn někoho někam něco bránit, ale aby se sami angažovali a činili ve svém zájmu a ve svůj prospěch.

Prezident rozebral aktivní občanství na těchto třech úrovních – ekonomické, sociální a politické.

ekonomické dimenzi prosazuje v naši zemi zakořenění Baťovského přístupu, kde zaměstnanci nejsou zaměstnanci, ale říká se jim spolupracovníci a motivováni jsou osobními účty – kam jim přibydou provize ze zisku, stejně tak jako ubydou při ztrátě.  Tento způsob (profit sharing) se používá ve správě a řízení v praxi v některých zemích (Německo, USA, Francie, Švédsko…) Mimo Baťovský model navrhl prezident také americký model ESOP (employee stock ownership plan) anebo německý „mit the stimmung gesetz“ – které umožňují participaci zaměstnanců a dávají zaměstnancům (vlastně spolupracovníkům) větší důležitost. Firma pak není jen jakýsi totalitní systém produkce, ale smyslem je společná podpora a rozvoj všech jednotlivců, díky čemuž se rozvíjí i společnost. Je to tedy prospěšné pro obě strany. „Zvýšení podílu na zisku by mělo být doprovázeno přinášením nových inovací, zvyšováním produktivity práce a přidané hodnoty. Nicméně onen baťovský model ať už v jakékoliv formě by podle mého názoru měl v naší ekonomice mít silnější místo, než má dosud.“ Řekl Miloš Zeman.


Co se sociální dimenze týká, připomíná Zeman Mírové sbory za dob Johna Kennedyho, které byly vysílány do rozvojových zemí za účelem: pomáhat lidem v potřebných zemích a oblastech, potřebují-li kvalifikovanou pracovní sílu. Napomáhat porozumění Američanům na straně těch, jimž Američané pomáhají anebo napomáhat Američanům porozumět těm, jimž Američané pomáhají.[5] Zeman tvrdí, že i my je dnes potřebujeme, aby podali pomocnou ruku v regionech, které to potřebuji více než jiné. Například se již připravuje se zákon o dobrovolnictví, který má být (podle zemanových slov) účinnější, než je činnost některých neziskových organizací.

V poslední fázi se Zeman vyjadřuje k dimenzi politické. O ní tvrdí, že je bizarní, protože se politici vlichocují občanům ve volbách o jejich přízeň a pokud ji dostanou tak pak na občany zapomenou. Přitom jsou-li občané dost kompetentní k tomu, aby rozhodli, kdo má vyhrát volby (dají legitimitu), proč by neměli být dost kompetentní k tomu, aby rozhodovali o dalších otázkách?
Například o volbě starostů, hejtmanů a primátorů? To je další téma, která prezident ve svém projevu zviditelnil. Existuje několik variant a Zeman doporučuje tu, která respektuje dvojí úctu – tedy úctu k vítězi voleb jako straně nebo hnutí a úctu k osobnosti uvnitř tohoto hnutí nebo strany. To první je vyjádřeno volebními výsledky, to druhé preferenčními hlasy. Zvoleným např. starostou se pak stává ten, kdo má nejvíce preferenčních hlasu na kandidátce vítězné strany. Starosta pak není jen solitér co je ve válce se svým zastupitelstvem, ale mandát má přímo od lidí

Tvrdí se, že nejsme Švýcarskem, na to Zeman reaguje tak, že: „chceme-li se stát Švýcarskem, musíme převzít některé jeho zákony a některá jeho pravidla.“ Ve sněmovně už prý leží návrh zákona o referendu, avšak se neprojednává a asi se podle Zemana nepodaří prosadit myšlenka panašovaní, tedy aby si občané mohli sami sestavit kandidátku z nabídky kandidujících subjektů, jak je tomu v komunálních volbách u nás nebo ve volbách právě ve Švýcarsku. „Hlavní příčinou tohoto odmítaní je strach, strach některých politiků a politických stran z toho, že by tento model, pokud nemají na kandidátkách dostatek výrazných osobností, je přivedl k neúspěchu. Zatímco takto musíme volit stranu nebo hnutí jako celek a nemůžeme kombinovat jednotlivé kandidátky.“

Objednejte si
výběr nejlepších článků

posíláme ho 1x měsíčně

Poslední Zemanův apel mířil na povinnou volební účast, která byla u nás za První republiky a dnes existuje například v Belgii, Austrálii, nebo Brazílii, či Lucembursku. Tomuto však dle Zemana opět brání strach těch, co jsou u moci, že o ni přijdou. Chceme-li však aktivní společnost, pak je povinná volební účast její součástí. Toto je jednou z pravomocí prezidenta. Vkládat do veřejného povědomí vizi a směřovat vývoj země. Dnes téměř celá Praha a tedy téměř celý mainstream jeho výroky veřejně lynčují a považují jej za „ovarové koleno“, ale nedivil bych se tomu, kdybychom jej v budoucnu obdivovali a pochvalovali to, o čem dnes mluví.


  • [1] [online]. Hospodářské noviny, 2018 [cit. 2018-03-18]. Dostupné z: https://archiv.ihned.cz/c1-66077020-slabosti-zemana-at-je-to-alkohol-hulvatstvi-jsou-ceskemu-cloveku-bohuzel-velmi-blizke-rika-schwarzenberg
  • [2] VLACHOVÁ KLÁRA, TOMÁŠ LEBEDA:„Aktivní občanství a spokojenost s demokracií v Evropě.“ Sociologický časopis / Czech Sociological Review 42 (1)., 2006, Str. 13,14
  • [3] Tamtéž, Str. 15.
  • [4] [online]. RESPEKT, 2018 [cit. 2018-03-18]. Dostupné z: https://www.respekt.cz/spolecnost/nevzdavejte-to-navod-na-aktivni-obcanstvi
  • [5] Mírové sbory [online]. Wikipedie, 2017 [cit. 2018-03-18]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/M%C3%ADrov%C3%A9_sbory

Jak bude reklama vypadat?
-
Zakoupením reklamy odměníte autora článku částkou 60 Kč
Zobrazit formulář pro nákup
David Hmíra
  • Bakalářem oboru Středoevropská studia na Slezské univerzitě v Opavě.
  • Žijící alternativní život, hledající alternativní cesty.
  • Kopné právo a návrat ke kořenům je jednou z těch cest.
  • Historie je iluze psaná vítězi.



One thought on “Zemanova vize aktivního občanství”

  • Ondřej hudec

    Ondřej hudec 10/04/2018 at 16:53

    Myslím že Zeman je naopak lynčován ještě málo. vždyť to je on kdo dlouhodobě kope do aktivní občanské společnosti. On doopravdy žádnou velkou participaci občanů nechce. Jeho cílem je naopak rozeštvávat jednotlivé segmenty společnosti proti sobě. Celkem se divím že mu to autor žere i s navijákem.

    Odpovědět

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*
*

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.