fbpx

politicon.eu

názory a komentáře

Evropa

Polsko po samosprávných volbách: zvítězili všichni a nikdo

<<< předchozí část textu

 

Závěry o vítězích a poražených

Jakkoliv se zástupci obou subjektů předhánějí v proklamacích o svém volebním úspěchu a reálném vítězství ve volbách dle jednotlivých ukazatelů, které jsme výše naznačili. Je učinění zásadních závěrů o budoucích výsledcích parlamentních voleb v příštím roce ve světle výsledků samosprávných voleb více než nejasné. Volby jsou v první řadě zprávou o dokonale rozdělené zemi. PiS uhájil svoje vítězství především ve svých tradičních baštách, tj. vojvodstvích na východě a jihovýchodě země a ve venkovských oblastech. Naopak PO potvrdila dominanci na západě a jihozápadě Polska a taktéž v největších městech země. Polarizace mezi dvěma nejsilnějšími stranami je tak polarizací mezi východem a západem a taky mezi venkovem a polskými městy. Dlouhodobá úroveň této polarizace, hloubka příkopů mezi jednotlivými tábory a nemožnost je jakkoliv zacelit nevěstí o budoucnosti Polska nic moc dobrého, ať už si o konkrétní politice současné i předchozích vlád myslíme cokoliv.


Před PiS stojí zásadní úkol uhájit svojí politiku a kroky učiněné vládní garniturou v posledních třech letech především mezi těmi voliči, kteří netvoří jeho skalní voličské jádro. Zásadním nástrojem udržení podpory středních vrstev i ve městech ve prospěch vládní strany je udržet především funkčnost programu 500+, v jehož rámci stát vyplácí rodičům s dětmi 500 złotych na jedno nezaopatřené dítě. Rozpočtová udržitelnost tohoto programu i v následujícím roce se zdá být bezproblémová. Pro skalní voličské jádro PiS pak bude zásadní vyústění úsilí o reformu soudnictví.

PO zažívá pod vedením Grzegorze Schetyny v posledních třech letech výrazný úkrok nejen k socioekonomicky, ale především hodnotově liberálním pozicím a stává se stále více stranou velkoměstských, kosmopolitně založených voličů. Tato ideová opce jí usnadnila výše zmíněnou koaliční spolupráci se stranou Moderní (Nowoczesna), kterou krátce před parlamentními volbami v roce 2015 založil známý liberální ekonom Ryszard Petru a její současnou předsedkyní je matematička a poslankyně Sejmu Katarzyna Lubnauer. Pokud by spojenectví těchto stran vydrželo i do příštích parlamentních voleb, stoupá šance koalice minimálně na vyrovnání se volební podpory opoziční koalice a vládnoucího PiS. Achillovou patou tohoto spojenectví s ohledem na nadcházející jarní volby do Evropského parlamentu je skutečnost, že PO je stále členskou stranou Evropské lidové strany (EPP), zatímco Nowoczesna náleží k liberální frakci ALDE.


Zřejmým neúspěchem jsou výsledky voleb pro kdysi na komunální a regionální úrovni tradičně silné lidovce. PSL nedokázala uhájit ani vítězství ve dvou vojvodstvích, ani absolutní počet zastupitelských mandátů na jednotlivých úrovních. Je zřetelné, že ve značně vyhroceném zápase o „polského rolníka“ mezi PiS a PSL právě druhá jmenovaná strana nyní prohrává. Lidovce dohání některé nedořešené problémy v sektoru zemědělství a rozvoji venkova obecně, které pocházejí ještě z období jejich koaličních vlád s PO. Představitelé PiS velmi umně dokáží mobilizovat polské zemědělce ve prospěch své dotační a cenové politiky i obhajoby polských zájmů na evropském potravinářském trhu. Výrazem radikalismu těchto skupin a jejich nevraživosti vůči PSL byl incident ze září letošního roku, kdy v rámci předvolební kampaně dorazil předseda PSL Wladysław Kosiniak-Kamysz na setkání s polskými zemědělci a po krátké pouliční výměně názorů byl davem přítomných zemědělců vypískán jako „zrádce polského venkova“… Video s tímto incidentem obletělo zpravodajské servery, a lidovcům ve volbách zjevně nikterak nepomohlo. Opoziční role PSL a jejich konfrontace se zemědělskou politikou vlády, dlouhodobý vliv v sektoru a v neposlední řadě i nedostatečná modernizace sebe sama ohrožuje PSL v samotné pozici relevantního aktéra a hrozí riziko, že PSL vůbec nepřekročí hranici 5% nutnou pro vstup do Sejmu.

V současné době mimoparlamentní postkomunistická levice (SLD) víceméně uhájila své dlouhodobé pozice a setrvává v pozici malé strany. Pokud neudělá opět taktickou chybu s volbou koaliční kandidátky, měli by se její zástupci do Sejmu po příštích volbách opět navrátit.

Proběhnuvší samosprávné volby v Polsku tak nemají ani jasného vítěze, ani jasného poraženého. Jisté je, že Polsko čeká horký supervolební rok 2019.



Jak bude reklama vypadat?
-
Zakoupením reklamy odměníte autora článku částkou 60 Kč
Zobrazit formulář pro nákup

LEAVE A RESPONSE

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..