Mladý nizozemský vynálezce Boyan Slat (1994), zakladatel a současný ředitel neziskové organizace The Ocean Cleanup, jejímž cílem je odstraňování plastových odpadů ze světových oceánů, dotáhl svou vizi ke skutečnosti. Již řada vědců a odborníků dotahuje šrouby pro historicky první projekt plošného čištění oceánu. Kladou si za cíl během pěti let odstranit přibližně polovinu odpadu z Tichomořské odpadkové skvrny (asi 40 000 tun) pomocí plovoucích norných stěn. V září to vyplulo!

Velká tichomořská odpadková skvrna byla objevena v roce 1997 mezi Havají a Kalifornií. Její rozloha nyní činí asi 617 763 km² – tedy více než dvojnásobek velikosti Francie a váží asi 80 000 tun. Největší část této skvrny zaujímají části rybářského vybavení, jako sítě a lana, nebo podobný odpad, která mají na kontě každý rok více než 100 000 mrtvých velryb, delfínů a tuleňů. Neméně škodlivé jsou mikroplasty – miniaturní rozpadnuté kousíčky plastů, které mají v žaludcích ryby již ve všech oceánech.^[1]

Znečištění plastů ovlivňuje nejen mořský život, ale také přenáší do potravinového řetězce toxické znečišťující látky – potravinový řetězec končí námi – lidmi – spotřebiteli. Vědci věří, že téměř každý kus plastu, který byl kdy vytvořen, stále existuje někde, v nějaké podobě a až 90 procent světových plastových předmětů se nikdy nezrecykluje. Jednorázový plast, jako jsou lahve na vodu a plenky, se rozloží za 450 let atd., atd… Přitom nejvíce znečištění plyne z několika hlavních řek v Africe a Asii, popř. Jižní Ameriky. My s bohatou popelářskou tradicí to zasypáváme do země.

Systém pro řešení největšího vířícího množství odpadu v Pacifiku byl navržen neziskovou technologickou firmou The Ocean Cleanup, kterou založil holandský vynálezce Boyan Slat, jenž byl osmnáctiletým studentem leteckého inženýrství. „V co skutečně doufám je to, že vyčistění oceánu v tomto století budeme moci vnímat jako symbol, znamení toho, že jsme se naučili používat technologii k tomu, abychom věci zlepšili.“^[2]

Čistič oceánu se paradoxně skládá z plastových trubek o délce 12 metrů, které budou vzájemně spojeny tak, aby tvořily dlouhou hadici. Vyplněné vzduchem budou plavat na hladině oceánu a pod sebou budou táhnout nylonovou síť, která bude zachycovat plastové odpadky, avšak nedokáže zachytit mikroplasty. Mimo jiné se pravděpodobně stane, že se do sítí zachytí spousta mikroorganismů, ale ryby síti budou moci uniknout tím, že ji podplavou.

„My jako lidstvo jsme vytvořili tento problém, takže si myslím, že je také naší povinností pomáhat při jeho řešení.“ Boyan Slat^[3]

Tento nizozemský mladík je ukázkou toho, že sny a vize o lepších zítřcích se mohou plnit. Boyan Slat se v šestnácti letech potápěl v Řecku, kde poprvé viděl větší množství odpadu, které znečišťuje moře. „Bylo tam více plastových tašek, než ryb“, říká. Po dvou letech přišel s řešením. Opustit školu a založit společnost The Ocean Cleanup. Po dvou letech, v roce 2014, se mu podařilo zajistit podporu ve výši přes dva miliony dolarů. Letos projekt odstartoval. Celková vybraná suma dosáhla 35 milionů dolarů. Definitivním výsledkem organizace je 600 metrů dlouhá a 3 metry hluboká bariéra s názvem „System 001“, která byla dne 8. září 2018 v San Francisku oficiálně vypuštěna do Tichého oceánu a následně má být dopravena až k Velké tichomořské odpadkové skvrně.^[4] Tam má volně plout a automaticky v cyklech zachytávat pomaleji plovoucí plastový odpad – postupně se má stáčet do tvaru písmene „U“ a po svém naplnění jí pak vyprázdní nákladní loď, která zachycené plasty odveze k recyklaci, se kterou se počítá každých šest týdnů. Norná stěna je vybavena solárními panely, jež dodávají energii jednotlivým systémům – světlům a radarovým reflektorům; GPS, navigačním signálem a protikolizním majákům. Plavební systém se navíc plně spoléhají na přírodní oceánské proudy a nevyžadují externí zdroj energie k zachycení a koncentraci plastu^[5]. Celkové náklady na výrobu prototypu dosáhly přibližně 23 milionů dolarů, stavba dalších se nicméně odhaduje na 6 milionů.

„Neměli bychom se jen posouvat dopředu, ale také po sobě uklidit.“ – Boyan Slat.^[6]

Viz:

Facebook

Twitter

Linkedin

StumbleUpon

Reddit

Tumblr

Digg

Print

David Hmíra

• Bakalářem oboru Středoevropská studia na Slezské univerzitě v Opavě.
• Žijící alternativní život, hledající alternativní cesty.
• Kopné právo a návrat ke kořenům je jednou z těch cest.
• Historie je iluze psaná vítězi.

david.hmira@politicon.eu

Facebook

Twitter

Linkedin

StumbleUpon

Reddit

Tumblr

Digg

Print