Evropa, Ostatní témata, Témata, Zahraničí

Polsko po samosprávných volbách: zvítězili všichni a nikdo

Tento článek si přečetlo již 799 čtenářů

V neděli 21. října proběhly v sousedním Polsku tzv. samosprávné volby, tj. volby do orgánů všech samosprávných celků na všech úrovních. Voliči tak vybírali zastupitele obcí (gmina), okresů (powiat) a přímo volili starosty (v Polsku jsou děleni do tří kategorií dle velikosti obcí: wójta, burmistrz a prezydent miasta) a v neposlední řadě obsazovali i posty zastupitelů v sejmikách vyšších samosprávných celků, tj. jednotlivých vojvodství. Pokud nebyl přímo volený starosta zvolen již v prvním kole, postupovali dva kandidáti do druhého kola, které se odehrálo o 14 dní později, v neděli 4. listopadu.


Samosprávné volby patřily k ostře sledovanému volebnímu zápasu, kterému politické strany přikládaly velký význam. Vždyť šlo o první volby v Polsku od supervolebního roku 2015, kdy dnes vládnoucí strana PiS zcela ovládla ve dvojích volbách jak prezidentský palác, tak obě komory parlamentu a sestavila jednobarevnou vládu. Šlo taky o první volby, ve kterých mohli voliči straně Jarosława Kaczyńského vystavit účet za zásadní institucionální změny, ke kterým vlády PiS v posledních třech letech přistoupily a které budí mnohé kontroverze nejen doma, nýbrž i v zahraničí.

Hodnocení výsledků silně decentralizovaných voleb tohoto typu je však nanejvýš složité s ohledem na značně odlišné stranické subsystémy v jednotlivých místech. Přestože Polsko je navzdory své velikosti nepoměrně méně roztříštěno do velkého množství samosprávných obcí než ČR a i nejnižší úroveň samospráv obvykle čítá obce s minimálně několika tisíci obyvateli, je hodnocení volebních výsledků z hlediska ukazatelů stranické podpory, a tedy i vyvození důsledků pro jednotlivé stranické štáby, záležitosti odvislou podobně jako v ČR především od výsledků ve větších a středně velkých městech a následně od součtu všech mandátů v jednotlivých obcích, okresech a vítězství v jednotlivých vojvodstvích. Podíváme-.li se prizmatem tohoto schématu na letošní volební výsledky, docházíme ke zjištěním více než rozpačitým.


Venkov oporou konzervativců

Bezprostředně po konečném vyhlášení výsledků voleb vystoupil předseda PiS Jarosław Kaczyński na tiskové konferenci s prohlášením, že jeho strana je vítězem voleb. Mluvčí strany pak prezentoval slidy s jednotlivými čísly volební podpory i počty mandátů v jednotlivých zastupitelských sborech na všech úrovních, ze kterých mělo vyplynout, že PiS je celkovým vítězem voleb. A skutečně na všech úrovních venkovských obcí, v okresech i v jednotlivých vojvodstvích se do počtu mandátů PiS podařilo získat největší zastoupení a i v percentuálním poměru počtu hlasů volby vyhrát. V radách nejmenších gmin (obcí do 20 tisíc obyvatel) obsadil PiS ze všech stran nejvíc mandátů (3991), v radách gmin nad 20 tisíc obyvatel získal taky nejvíc (1877 mandátů PiS vs. KO 932, PSL 123, SLD 107), v powiatach (okresy) celkem PiS 2114 mandátů (KO 726, PSL 952, SLD 105), v sejmikách vojvodství PiS 254, KO 194, PSL 70, SLD 12. Celkově získal PiS 8294 mandátů na všech úrovních, což je o 2936 mandátů víc než v roce 2014. Občanská koalice (KO – koalice opozičních stran PO a Nowoczesna) ve všech úrovních co do celkového výsledku za PiS zaostala, podobně jako kdysi tradičně komunálně silní lidovci (PSL).

Podíváme-li se ovšem na poměr sil v jednotlivých sejmikách jednotlivých vojvodství podle výsledku z hlediska prvního místa, pak opět jako v minulosti vidíme mapu dokonale rozdělené země: PiS s výjimkou Dolnoslezského vojvodství na jihozápadě země, kde taktéž získal největší počet hlasů, vytvořil souvislé území své nejvyšší podpory ve vojvodstvích na východě a jihovýchodě země. Vyhrál celkem v devíti vojvodstvích. Kromě zmiňovaného Dolnoslezského ještě také v Mazovském, Podleském, Łódźském, Slezském, Malopolském, Svatokřížském, Lublinském a Podkarpatském. Naopak KO zvítězila na západě a severozápadě země a její podpora rovněž vytváří souvislé území. Jde o vojvodství Warmińsko-mazurské, Pomorské, Kujawsko-pomorské, Západopomorské, Velkopolské, Opolské a Lubuské. Oproti minulým volbám před čtyřmi lety PO ztratila nejvyšší podporu ve vojvodstvích Slezském a Dolnoslezském. Pozoruhodné je, že zatímco ve dvou vojvodstvích (Svatokřížském a Warmińsko-mazurském) před čtyřmi lety získali největší počet mandátů lidovci, v letošních volbách PSL oslabila a vítězství v žádném vojvodství nedosáhla.

Liberálové ovládli velká města


Poněkud jiné volební výsledky však vidíme v 17 největších polských městech, tj. městech s počtem obyvatel nad 200 tisíc, zejména zaměříme-li se na výsledky přímých voleb prezidentů dotčených měst. Pouze v jednom z těchto 17 největších měst získal post prezidenta města kandidát podporovaný PiS, konkrétně v Katovicích dlouholetý prezident Marcin Krupa, který však měl též podporu SLD. Ve 12 dalších městech byl zvolen prezidentem již v prvním kole kandidát opozice či nezávislý kandidát. SLD získala prezidenta v Čenstochové, nezávislí uspěli ve Štětíně a ve druhém kole pak v Radomu. Ve všech dalších městech zvítězil již v prvním kole kandidát KO. V hlavním městě Varšavě zvítězil kandidát KO Rafał Trzaskowski již v prvním kole, když získal 56,67% hlasů (kandidát PiS Patryk Jaki získal 28,54% hlasů). Ve druhém kole pak KO získala prezidenta i ve zbývajících třech velkých městech, konkrétně stávající dlouholeté prezidenty Jacka Majchrowského v Krakově (61,94% hlasů) a Pawła Adamowicze v Gdaňsku (64,7% hlasů). Není bez zajímavosti, že právě v těchto městech byly poraženými protikandidáty v barvách PiS děti politiků této strany, kteří zahynuly 10. dubna 2010 při letecké katastrofě u Smolenska: Małgorzata Wassermann v Krakově a Kacper Płażyński v Gdaňsku. V Kielcách byl pak zvolen prezidentem další kandidát KO Bogdan Wenta (64% hlasů).

Jednoznačné a drtivé vítězství kandidátů KO ve velkých městech bylo interpretováno jako jednoznačný úspěch především opoziční PO, z jejichž řad většina těchto nových prezidentů měst vzešla. Předseda PO Grzegorz Schetyna prohlásil, že voliči vystavili PiS červenou kartu a že se PO podařilo dát dohromady široký tábor ochránců ústavních principů a demokratických institucí včetně samospráv proti zlovůli vlády.

pokračovat >>>

 



Jak bude reklama vypadat?
-
Zakoupením reklamy odměníte autora článku částkou 60 Kč
Zobrazit formulář pro nákup




Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*
*

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.