Pro mě, jako Češku žijící ve Finsku, byl tento volební víkend velice intenzivní. V obou zemích se rozhodovalo o budoucí hlavě státu. Zatímco Finové pojali volbu zodpovědně a zvolili si stávajícího prozápadně orientovaného liberálního prezidenta Sauli Niinista už v prvním kole (cca 62% hlasu), v Česku se bohužel opět ukázalo, že lži a šíření strachu z neznámého jsou silnější, než zdravý rozum (i když naštěstí jen o fous). Přemýšlela jsem o tom, co vede některé lidi k tomu, že slepě věří „zaručeným alternativním faktům“ a nedokážou si na věc udělat vlastni názor. Další věc, která mě i docela děsí je, že určitá skupina lidi nedokáže tolerovat názory ostatních a má potřebu je ponižovat, leckdy dokonce napadat (ať už slovně nebo fyzicky).
Jsem rada, že ve společnosti, ve které žiji a funguji, se nic takového neděje (a když už, tak jenom v krajních případech, toto jednání ovšem většina společnosti odsuzuje). Často jsem se zamyslela nad tím, v čem je ten rozdíl. Proč se smýšlení českých občanů tolik liší od těch finských? Proč by se ve Finsku Miloš Zeman nikdy prezidentem (a pravděpodobně ani žádným jiným významným politikem) nestal? Jak docílit změny a zlepšit náladu ve společnosti?
Samozřejmě jsou to složité věci, které jsou často dány mnoha(set)letou historii a různými kulturními a společenskými zvyklostmi, ale ve výsledku na nich není nic složitého. Proč tedy ve společnost ve Finsku funguje trochu jinak?
1. Mezilidské vztahy
Je to úplně jednoduché – lide se k sobe chovají slušně. Co se řekne, to platí. Lhaní a podvádění je zde nepřípustné na každé úrovni. Společnost je velmi rovnostářská a téměř zde není patrná žádná hierarchie. Nikdy se mi nestalo, že bych např. v pracovním životě narazila na „papaláše“ či nějaké povyšující se figury. Právě naopak, lide tady nemají potřebu se zviditelňovat, poukazovat na svoje postavení a úspěchy, či naopak neúspěchy druhých. Tolerance je základ, lidé se vyhýbají předsudkům. Finové jsou asi trochu méně „lidoví“ a vice konzervativnější, než Češi, což má také nejspíš vliv i na politickou kulturu. Ten rozdíl je obrovský. I když mají politici jiné názory, nikdy se zákeřně nenapadají, nenadávají si a nemluví sprostě. Slušnost je tedy základem všeho.
2. Media a mediální gramotnost
Finsko je známé svým systémem vzdělávání. Myslím, že to je jeden z důvodů, proč tady věci funguji jinak. Lidé nejsou stádem tupých ovcí. Vzdělaná společnost je podle mne klíčem ke všemu. Lidmi tu nelze tak snadno manipulovat, protože umí rozeznávat pravdivé a lživé informace, popř. si na věc udělají vlastni názor a nestydí a nebojí se ho říct nahlas, protože je za to nikdo hned nenapadne. Finská média jsou známa svou naprostou nezávislostí a profesionalitou, to se týká také soukromých televizi, radií a novin, člověk mezi nimi vetšinou ani nepozná rozdíl. Zástupce medií a novináře tady všichni uznávají, nikdo si nedovoluje zpochybňovat jejich práci nebo je urážet, o fyzickém napadání, kterému jsme bohužel byli v minulých dnech svědky, ani nemluvím. Zároveň je tady tvrdě zasahováno proti šíření nepravdivých zprav, a i když se tu občas objeví, většina lidi je naštěstí nebere vážně.
3. Kdo je prezident?
Téma prezidentských voleb jsem řešila i se svými přáteli. Líčila jsem jim eskapády Miloše Zemana a oni jenom „valili oči“. A to ani nemluvím o všech těch složitých zákulisních věcech, které nejsou mnohdy jasné bohužel ani českým občanům.
Pravomoci českého a finského prezidenta jsou velmi podobné, ptala jsem se tedy místních, kdo je podle nich dobrý prezident. Odpovědí mi bylo, že prezident je „morálním a hodnotovým vůdcem společnosti“, který má velký vliv na utváření zahraniční politiky a hájeni zajmů státu. Je zajímavé, že nepadla ani zmínka o tom, že „zastaví přival migrantů“ nebo „zabrání diktátu Bruselu“. Navíc lidé tady ví, že tyhle věci prezident beztak ani nemůže ovlivnit.
Chtěla bych vzkázat všem voličům Miloše Zemana, kteří mají představu, že jim hrozí nějaké nebezpečí, nebo že je někdo ohrožuje – jediné, co vás ohrožuje je vaše vlastní nevědomost a odmítání všeho, co je jen trochu jiné. Hlavni argumenty voličů Miloše Zemana jsou vetšinou: „Nechci tady imigranty a Euro!“.
Co se týče imigrantů: i když žiju v „multikulti“ společnosti, kde je spousta přistěhovalců a denně se potkávám s příslušníky různých národností a náboženských vyznání, tak mne nikdy ani nenapadlo myslet si o těch lidech něco špatného jenom proto, že jsou jiní. Sama jsem koneckonců jednou z nich. Jsem ráda, že moje dítě vyrůstá už od malička v otevřené společnosti kde může být každý takový, jaky je.
Euro: ještě jsem si nevšimla, že bychom tady třeli bídu s nouzi jen proto, že platíme Eurem. Naopak, tady mi po zaplaceni všech měsíčních výdajů zbyde ještě dost financí i na volnočasové aktivity, zábavu či cestování (zaměstnavatelé se nesnaží svoje zaměstnance oškubat, ale naopak si cení jejich práce). Drahý je tady jenom alkohol (prohibice), na to ale nemá vliv euro ani EU, nýbrž to, že místní neumí pit zodpovědně a bezpečně.
Co říct závěrem? Kazdy může začít u sebe. Zbavme se předsudku a chovejme se k sobě slušně. Buďme příkladem pro naše děti. To pro začátek stačí.
Kateřina Eskelinen – Češka, žijící ve Finsku
Články jiných, než kmenových autorů
