Po vládní a možná i ústavní krizi, která trvala od května až do minulého týdne, vedení ČSSD neustále argumentuje tím, že pokud by ČSSD odešla z vlády, okamžitě by byla nahrazena SPD a to by bylo pro tuto zem špatně.
Předseda Hamáček se tak staví do role jakéhosi spasitele České politiky, vyslance tradičních stran ve vládě populistů a extrémistů bránící demokracii, řád a polistopadový vývoj v zemi, podíváme-li se na to, ale i z jiného pohledu než jak to vidí vedení ČSSD vidíme jak si sociální demokracie jednou za čas udělá sebevědomé prohlášení či silné gesto, to jim nevyjde a tak ustoupí a buď přistoupí na kompromis, který dále považuje za své vítězství a nebo se svého cíle vzdají úplně. Tento přístup jsme mohli vidět jak při krizi o odvolání prezidentova muže ve vládě, ministra kultury Antonína Staňka, toho chtěli nahradit Michalem Šmardou, který by byl tak v kultuře nováčkem, nakonec vládní krizi musel ukončit sám Michal Šmarda kterého to evidentně od začátku nebavilo a to tak, že se své nominace vzdal, načež na ministerstvo nastoupí těžká váha sociální demokracie Lubomír Zaorálek, který ale také není kulturou políben a tak je takovou nesmyslnou tečkou za celou nesmyslnou krizí.
Dalším případem ústupků ČSSD je nedávné tiskové prohlášení, že chtějí o dvacet miliard ve svých rezortech více, pokud by je nezískali pokračování vlády by prý nebylo jisté, nakonec se spokojili s polovinou kterou vydávají za velké vítězství a vláda je tak zachráněna.
A tak v podstatě vypadá vládnutí hnutí ANO s ČSSD celou dobu. ČSSD tak z celého vládnutí nevychází ani jako sebevědomá strana, ale ani jako nějaký ochránce svobody a demokracie, ale spíše jako ten pes co sice štěká (byť jen slabě), ale rozhodně nekouše. Předseda Hamáček i přes neustálé srážení ČSSD na kolena nehodlá odejít ani z vlády ani z vedení ČSSD a mediím vše prodává jako ochranu České republiky před SPD, pravdou asi je, že by se vláda s SPD prezidentovi Zemanovi asi líbila, na druhou stranu ale Premiér vládu s Tomiem Okamurou, který je neřízená střela, nechce. Taková vláda by mohla dost zamávat s preferencemi hnutí ANO, ti kdo stále věří v to, že hnutí ANO je demokratickým hnutím kterému nejde jen o zájem Agrofertu, by mohli být dost proti pouštění extrémistů do vlády, navíc by to byl poměrně velký problém pro zahraniční politiky, o které Babiš opravdu stojí.
Když zvážíme, že kromě SPD a prezidenta Zemana si nikdo vládu s SPD nepřeje, je opravdu na místě aby ČSSD argumentovala tím, že chrání republiku před vládou SPD?
Nejde opravdu jen o to aby ČSSD byla schopná přežít jako strana dalších pár let?
Trpí vedení ČSSD v čele s Janem Hamáčkem mesiášským komplexem, na jehož následky pocítí celá republika ?
Nechám ať si každý na tyto otázky odpoví sám.
Student politologie na Masarykově univerzitě
Původně ze Strážnice v současnosti žijící v Brně
1 COMMENTS