Extrovertní premiér Spojeného království Boris Johnson je často terčem kritiky a to nejen ze strany opozičních politiků ve Velké Británii, ale také těch kteří ho opravdu nemusí trápit, českých médií a politiků. Nazývají ho populistou, demagogem, manipulátorem a podobně. Jistě se jedná o zaslouženou kritiku, vždyť způsob jakým se Boris Johnson dostal k nejvyšší politické funkci v zemi (když nepočítáme královnu, ta ale do politiky nezasahuje) byl vskutku pozoruhodný.
Student Johnson
Kdo to vlastně je Boris Johnson. Člověk z prominentní rodiny, student na prestižních univerzitách Eton a Oxford, kde studoval mimo jiné s Davidem Cameronem (Britský premiér v letech 2010-2015) Michealem Govem (mimo jiné ministr spravedlnosti ve vládě Davida Camerona 2015-2016) a Jeremy Huntem (Ministr zahraničí ve vládě Theresy May 2018-2019 a největší soupeř Borise Johnsona v souboji o předsednictví Konzervativní strany).
Novinář Johnson
Po dokončení studia Johnson pracoval jako stážista v deníku The Times. Po propuštění začal pracovat v The Daily Telegraph kde od roku 1989 byl pověřen psaním zpráv o Evropské komisi, stal se jedním z málo euroskeptických novinářů. Stal se oblíbeným novinářem předsedkyně vlády Margharet Thatcher. Podle všeho jeho články měly velký vliv na vznik strany UKIP a celkově větší euroskepticismus v britské společnosti. V Bruselu vytrval až do roku 1994. Poté se vrátil zpět a stal se politickým komentátorem, na této pozici vyhrál cenu Komentátor roku.
Poslanec Johnson
V roce 1997 poprvé kandidoval za Konzervativní stranu do doní komory britského parlamentu a to na severu Walesu v obvodě kde bylo předem rozhodnuto o vítězství Labouristického kandidáta, Johnson se do parlamentu ještě nedostal. V roce 1998 byl pozván do satirického pořadu Have I got news for you, kde získal díky svému svéráznému vystupování velkou popularitu, lidé ho začali poznávat na ulici a začal být zván do více pořadů. V roce 2001 se pak stává poslancem za Henley v Oxfordshire. V parlamentu většinou při hlasování držel stranickou linii, u některých otázek však chtěl více sociálně liberální přístup. V roce 2003 hlasoval pro společnou invazi USA a Spojeného království do Iráku. V roce 2004 pak hlasoval pro obvinění předsedy vlády Tony Blaira za „vysoké zločiny a přestupky“ vzhledem k válce. Invazi pak nazval „kolosálním omylem“. V roce 2005 opět získává křeslo v parlamentu a podpořil Davida Camerona na post předsedy strany.
Starosta Johnson
V roce 2008 se stává starostou Londýna a vzdává se svého poslaneckého mandátu, starostou Londýna byl dvě volební období až do roku 2016. V roce 2015 se znovu stal poslancem a objevily se spekulace, že se do parlamentu vrátil aby nahradil Davida Camerona v čele Konzervativní strany i jako předsedu vlády. V roce 2015 se Johnson a Micheal Gove přidávají ke kampani „Vote leave“ za odchod Spojeného království z Evropské unie v kampani pracoval s neférovými argumenty jako, že vláda má schválit přijetí Turecka do Evropské unie co nejdříve. Kampaň byla osočována z toho, že prohlašovala, že by 80 milionů Turků přišlo do Spojeného Království (80 milionů je celá populace Turecka). V roce 2019 Boris Johnson popřel, že by kdy v kampani Turecko zmínil. Kampaň za odchod Spojeného království z EU nakonec slavila úspěch.
Po prohraném referendu David Cameron rezignoval na post předsedy strany i vlády na jeho místo byla zvolena Theresa May. Boris Johnson se stal ministrem zahraničí v její vládě. Poté co Theresa May nebyla schopná vyjednat dohodu o brexitu přijatelnou pro parlament, jí v roce 2019 nahrazuje na místě předsedy Konzervativců a vlády Boris Johnson slibující odchod třeba bez dohody k datu 31. října.
Premiér Boris
Johnsnovo premierování od začátku připomínala permanentní kampaň, chtěl dokončit brexit, možná ze začátku i věřil onomu nedosažitelnému odchodu k 31. říjnu 2019. Byl ochotný udělat vše pro to aby ho dosáhl, nejspíš si myslel, že na tom záleží jeho kariéra. Na to stejné spoléhala opozice, myslela si, že když povede zákopovou opotřebovávací válku, aby se brexit nestihl ve stanovené datum, tak bude Johnson v troskách a zničí to podporu konzervativců. Ale jak se nakonec ukazuje, opozice se přepočítala. Preference Konzervativců neustále rostou. Opozice je bita, že jediné co dokázala je odklad brexitu a házení klacků pod nohy Konzervativcům. A tak se zdá, že Boris Johnson svůj post nejen obhájí, ale ještě posílí. Jeho plán je jasný, vyhrát volby a dokončit to o čem lidé v referendu rozhodli už v roce 2016. Jinak se Boris Johnson profiloval jako liberální ve věcech sociální politiky, imigrace i trhu. Slibuje velké investice do zdravotnictví.
Boris Johnson je rozhodně jedna z britských elit, přesto je schopen vzbuzovat dojem člověka z lidu, který svému lidu naslouchá. Jeho cesta k moci byla a stále je dlouhá a trnitá, ale jak se ukazuje tak Johnson je neuvěřitelně schopný člověk, když chce. Je rozhodně kontroverzní politickou osobností, která se nejlépe dá popsat jako „oportunista“ nebo i „populista“. Pro úspěch je schopen udělat vše co je v jeho silách a to znamená, že může být pro zemi přínosem, ale také ztrátou. Zdá se, že Borisi Johnsonovi nic nezabrání k druhému funkčnímu období v pozici premiéra. Opozice je roztříštěná, v obvodech kde mají Konzervativci jasné volební vítězství se Nigel Farage a jeho strana Brexit, rozhodla kvůli dokončení brexitu, nepostavit kandidáty. Johnson bude jistě zapsán v historii Spojeného království, zbývá jen doufat, že v dobrém.
Student politologie na Masarykově univerzitě
Původně ze Strážnice v současnosti žijící v Brně
