Předseda ODS a lídr trojkoalice SPOLU Petr Fiala se právě nachází na zásadním rozcestí své politické kariéry. Letošní volby můžou znamenat vrchol jeho kariéry, ale také jeho definitivní pád. Vše záleží na tom, jak voliči Fialou vedenou středopravicovou koalici ohodnotí. Pokud se podaří SPOLU jednoznačně zvítězit a vytvořit po volbách většinovou koalici s Piráty a STAN, Petr Fiala se stane premiérem a začne zásadně ovlivňovat směřování české politiky pro další roky. Pokud SPOLU ovšem volby nevyhraje a skončí v pozici tak maximálně potenciálního slabšího partnera pro vítězné uskupení, Fialu to bude pravděpodobně stát nejen premiérský post, ale též post předsedy ODS. Profesor Fiala tak má cca půldruhého měsíce na to, aby přesvědčil adekvátní množství voličů, že se má stát dominantní osobností české politiky po právu.
Lídr cizích odmítaný vlastními
Petr Fiala svým intelektuálním záběrem, politickou zkušenostmi a rysy osobnosti, charakterizovanými rozvahou a vůlí ke kompromisu nepochybně významně přispěl ke vzniku trojkoalice SPOLU. Jakkoliv stojí v čele ODS již téměř osm let, jeho vztah k ostatním dvěma menšinovým stranám koalice je více než blízký. Jako prozápadně orientovaný velkoměstský intelektuál má nepochybně blízko ke společenskému milieu TOP 09, jako věřící katolík a autor dvou politologických publikací o křesťanské politice v ČR má zase schopnost zaujmout příznivce KDU-ČSL. Řeklo by se ideální lídr pro zrozenou koalici.
Proti Fialovi se však již před časem zformovala opozice v jeho vlastní straně. Jeho oponenti mu vyčítají přílišnou ústupčivost centristickým ideovým tendencím, ale především pak nedostatečnou odvahu stavět úspěch ODS výlučně na její značce a jejích personálních, finančních i materiálních zdrojích. Vyčítají Fialovi, že za léta svého působení v čele strany nesplnil cíl, který v lednu 2014 při nástupu do jejího čela deklaroval, tj. růst preferencí ODS na 20% hranici skalní základny a následný postupný vzestup skrze expanzi k dalším voličským skupinám. ODS se pod vedením Petra Fialy sice dokázala vrátit na dvojciferná čísla preferencí, ale zdaleka nedosahuje ani výsledku ze sněmovních voleb v roce 2010, který činil 20,2%. Jak tito Fialovi oponenti často deklarují, měla by mít ODS ambici opět vítězit a dosáhnout toho lze skrze posilování jednoznačně pravicové pozice v návaznosti na klausovské tradice první dekády existence strany. Do čela tohoto proudu ve straně se postupně pomyslně dosadil jihočeský hejtman Martin Kuba, který představuje Fialova nejzásadnějšího rivala. Kubovy proklamace o potřebě samostatné vůle k vítězství sice příliš nekorespondují s reálným volebním výsledkem jím vedené kandidátky ODS v Jihočeském kraji, která v loňských krajských volbách získala něco přes 18% hlasů a obdržela stejný počet mandátů jako vítězné hnutí ANO, nicméně ani Kuba nedokázal volby vyhrát se ziskem přesahujícím 20% hlasů. Přesto byl však jihočeský výsledek ODS vysoce nadprůměrný oproti ziskům ODS v ostatních krajích a zejména oproti středočeským a severovýchodočeským regionům, kde byla ODS těžce zastíněna STAN, byl jihočeský výsledek v zásadě v normě očekávání nárůstu podpory. I to Kubu a jeho příznivce významně uschopňuje vystoupit proti Fialovi a jeho celostátním aspiracím a v pravý čas se chopit iniciativy.
Být při tom, i s čertem
V souvislosti s volební porážkou koalice SPOLU pak vyvstává i další sporný moment, kolem něhož se už nyní rozvíjejí četné úvahy. V případě vítězství hnutí ANO bude Andrej Babiš hledat nového koaličního partnera. Pravděpodobnost setrvání ČSSD v pásmu relevance se už nyní limitně blíží nule. Babišovi by tak coby potenciální koaliční partneři zbyly jen strany, které už dnes platí za (minimálně relačně) antisystémové, tedy SPD, KSČM a Přísaha. Zejména strana Tomia Okamury pak představuje potenciální problém nejen s ohledem na charakter vládnutí, ale především pro už tak pošramocenou Babišovu pověst u zahraničních partnerů v EU. A Andrej Babiš má skutečně dominantní zájmy na západě, nejen byznysové. Proto bude před takovýmto uspořádáním jistě hledat koaliční partnery v řadách stávající systémové opozice. Koalici s Piráty a STAN víceméně odmítá. Naopak připustil by jistě koalici s ODS, byl-li by o ní zájem. Petr Fiala koalici s ANO nyní razantně vylučuje. V případě volební porážky by se ovšem taková varianta mohla přímo nabízet a je zřejmé, že pokud by měla být uskutečněna, muselo by to být již bez Fialy.
To skupina Fialových odpůrců v řadách ODS koalici s ANO nijak razantně nevylučuje. Je paradoxní, že za pretendenta koalice s Babišem je nejvíce považován právě Martin Kuba. Je to celkem paradoxní vzhledem k faktu, že Kuba coby lídr ODS s ANO (aspoň formálně) nevládne ani na komunální, ani na krajské úrovni. V zastupitelstvu Českých Budějovic stojí v opozici vůči vedení města v čele s primátorem za ANO Jiřím Svobodou. V zastupitelstvu Jihočeského kraje si pak ODS dovolila ten jinde nevídaný luxus, že vytvořila koalici bez všech potenciálních hlavních protivníků na celostátní úrovni, tedy ponechala v opozici jak hnutí ANO, tak Piráty a STAN. Koalice ODS, KDU-ČSL a TOP 09 je v jižních Čechách doplněna o ČSSD a hnutí Jihočeši 2012. Takovou koalici však samozřejmě ODS na celostátní úrovni nesestaví. Proto se nabízí spojenectví s hnutím ANO. Abychom představitelům ODS nekřivdili, taková koalice ještě nemusí znamenat udržení Babiše u moci. Objevily se již víceméně věrohodné spekulace, že Babiš pro takový případ hledá za sebe náhradu na premiérský post. Nejčastěji se v této souvislosti hovoří o hejtmanovi Moravskoslezského kraje Ivo Vondrákovi, který má již druhé volební období bohatou zkušenost z koaličního vládnutí s ODS a lidovci. Právě o KDU-ČSL se pak mluví jako o třetím možném koaličním partnerovi v případě, že by ANO a ODS společně neměli většinu v Poslanecké sněmovně.
SPOLU Fialu nepřežije
V úvodu jsme naznačili, že osobnost Petra Fialy je tak trošku conditio sine qua non koalice SPOLU a jejího tažení proti vládě Andreje Babiše. Velmi často je této koalici vyčítáno, že prosazuje politiku „antibabiš“ bez pozitivního programu, resp. že jde o volební podvod, neb strany po volbách budou opět postupovat samostatně. Obojí je ovšem celkem zřetelný nesmysl. Politika „antibabiš“ v současné době nemůže fungovat nikomu. Proto přišlo SPOLU s velmi propracovaným volebním programem s pozitivními cíli. Obvinění z potenciálního rozpadu koalice či kolaborace jejích členů s hnutím ANO po volbách je paradoxně spíš odvislá o úspěchu či neúspěchu ve volbách než argument proč jí nevolit. Pokud koalice SPOLU volby vyhraje a Petr Fiala se stane premiérem, rozhodně nepůjde do koalice hnutím ANO, neřkuli Andrejem Babišem osobně. Pokud volby nevyhraje, můžou nastat výše popsané scénáře. Takový vývoj by znamenal politický konec Petra Fialy i definitivní rozpad koalice SPOLU, už z toho důvodu, že TOP 09 i lidovci zatím jakoukoliv spolupráci s ANO na vládní úrovni odmítají a změna tohoto postoje se ani po nižším volebním zisku koalice nedá předpokládat.
Kdo si nepřeje rozpad koalice SPOLU a kolaboraci ODS s ANO, měl by paradoxně koalici volit a ne tímto argumentem zdůvodňovat, proč je pro něj nevolitelná. Buď jak buď, hraje se tu o politický osud Petra Fialy. A ten by vzhledem k tomu, že jde o jednoho z mála stranických lídrů, kteří svými hodnotami ukazují skutečně žádoucí směr vývoje naší společnosti, byl rozhodně dlouhodobě velmi neblahý.
Autor je politolog. Působí coby odborný asistent na Katedře společenských věd Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Externě vyučuje na Vyšší odborné škole publicistiky v Praze. Ve své odborné práci se zaměřuje na problematiku stranických systémů zemí Visegrádské skupiny, české politické myšlení a českou politiku.
vladimir-hanacek@politicon.eu
1 COMMENTS
LEAVE A RESPONSE
Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..
S uvedeným příspěvkem lze plně souhlasit. Volba ODS v čele s P. Fialou se mí jeví jako jediná možná cesta návratu ke slušné politice v Česku. Opakované vítězství ANO naopak jako cesta do problémů a na východ Evropy, spolu s hospodářským krachem země, vedené prospěcháři a ekonomickými diletanty bez morálky a slušnosti.