Tento článek si přečetlo již 792 čtenářů

<<< PŘEDCHOZÍ

Poražení


8. Carles Puigdemont

Zavřete, ale žádný doutník. Carles Puigdemont, který se vyšplhal do místního novináře až na katalánského prezidenta, se dostal do centra světové pozornosti koncem září a začátkem října, jako součást úsilí o vyhlášení nezávislosti Katalánska na Španělsku. Projevy násilí v hlasovacích místnostech šokovaly svět. Madridu se podařilo uspět v tom, že výsledky nelze ověřit. V nedávných regionálních volbách se mohl umístit dobře. Poté, co ztratil svou práci a utekl do Bruselu, je s koncem roku stále nejasné, zda se může vrátit zpět do své země.

9. Mariano Rajoy

Katalánské regionální volby možná nemají jasného vítěze, ale nelze pochybovat o tom, kdo dopadl nejhůře. Španělský premiér je trojnásobně poražený. Nejen, že hodně ztratil díky riskování, ale nedokázal se postavit k problému s předčasnými volbami, které daly nakonec separatistům další absolutní většinu. Strana, která získala nejvíce hlasů byla jeho soupeřem ve středové pravici. Populární strana byla pochroumána, jelikož z 11 zákonodárců získala v regionálním parlamentu pouze 3.

10. Angela Merkel

Liberální alternativa k Trumpovi, vůdce svobodného světa, královna Evropy, osobnost roku. Je pouze několik ocenění, které kancléřka Merkelová nezískala, ale brzký nedostatek přízně voličů se projevil v září u národních voleb. Její strana sice skončila první, ale s dramaticky nízkým počtem hlasů. Usiluje o vytvoření velké koalice se zdráhavými Sociálními Demokraty. Merkelová lpí na správném ukončení a uzavření roku 2017.

11. Theresa May

Kde začít? Patrně nikdy nebylo zlikvidováno tolik politického kapitálu díky několika špatným rozhodnutím. Cynik by to mohl nazvat chybným premiérstvím. Brexitoví vyjednavači zůstali o krok napřed. Její kabinet je zapojený do týdenních veřejných potyček. Pro politické přežití Mayová spoléhá na hlasy z neohrožené Demokratické unijní strany a Irska, což je nákladný a neseriózní spojenec. Zatímco ona končí rok obdržením kola potlesku od vedoucích představitelů EU za udržení se přes všechny potíže, většina by řekla, že rok 2018 pro ni může být jen lepší.


12. Martin Schulz

Martin Schulz zahájil rok jako předseda Evropského parlamentu, ve třetím kole evropského předsednictví. Větší příležitost však cítil v domácím Německu. Bývalý majitel knihkupectví, který se stal socialistickým vůdcem, odešel z Bruselu a převzal svoji stranu k výzvě Merkelové. Po přivítání voličů, Schulz pokračoval v tom, aby svou stranu zbavil nejhorších výsledků národních voleb. Může ještě vytáhnout králíka z klobou, a to v průběhu koaličních rozhovorů v následujících měsících, ale v roce 2017 byla jeho hybnost především směrem dolů.

13. Střední a východní Evropa

Slovensku se dařilo skutečně dobře. Malá země ve středu Evropy je perfektním příkladem toho, jak noví členové EU vidí své vyhlídky. Jejich vyhlídky ale klesaji, zatím co francouzsko-německá osa se rozšiřovala do brexitového vakua a rozrůstal se v regionu nacionalismus, což bylo také signálem pro výzvu východní a západní Evropy. Bratislava se zapojila do konkurzu pro výběr nového sídla Evropské medicínské agentury, ale neprošla a nové sídlo bylo umístěno do Amsterdamu. Poté jejich ministr financí, Peter Kažimír, neúspěšně kandidoval na leadra euroskopiny.


Článek je založen na překladu článku The winners and losers of 2017 ze serveru politico.eu


Jak bude reklama vypadat?
-
Zakoupením reklamy odměníte autora článku částkou 60 Kč
Zobrazit formulář pro nákup
Překlady z cizích jazyků

Překlady zajímavých článků, které vyšly v jiném jazyce





Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*
*

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.