Každý den se na nás hromadí nepřeberné množství informací. Pravdou je, že informace se k nám dostávají, aniž bychom je aktivně vyhledávali. Je to především díky nástupu nových médii, které způsobily vznik internetových zdrojů informací. Zatím posledním krokem kupředu je vývoj sociálních sítí, jež se velkou mírou podílejí zejména na šíření falešných zpráv. Nová média tak plní velkou část prostoru vedle tradičního tisku, rozhlasu a televize.
Mediální prostor dostávají různé názory na různých platformách, s různým obsahem sdělení. Ať již dezinformačním či faktickým.
Nad skutečností, že média jsou nástrojem pro vyjádření různorodých postřehů nelze rozporovat. Názorová pluralita je součástí naší společnosti. Konec konců je to jeden z principů, na kterém je demokratický stát postaven. Ovšem samotná svoboda slova bývá mnohými zneužívána a veřejně dehonestována. Ocitáme se v situaci, kdy pravda ztrácí, lež posiluje. Fakta bývají zpochybňována a lidé se obracejí k dezinformacím. Tímto nejen novinařina, ale také samotná diskuze ve společnosti ztrácí svou kvalitu.
Pro velkou část společnosti je velmi těžké rozlišit, co je pravdou a co nikoliv, respektive který zdroj informací je důvěryhodný a nedůvěryhodný. Známá diskuze o tom, že svět se globalizuje, společnost se stává lepší a silnější než kdy dříve, má své oběti. Jsou jimi osoby, které nechápou dnešní svět, ztrácejí se v něm. Jejich životní situace bývá často nesmírně složitá a plná komplikací. Problém se dostává do takové roviny, kdy mohou podléhat emocím a (v myšlenkách na svůj složitý život) hledají jednodušší řešení v důležitých celospolečenských otázkách. Přisvojují si jednodušší, pro ně srozumitelnější náhled na věc, jinými slovy „fake news“. Inu, pravda bývá někdy krutá. Mnohem přitažlivější bývá nepravdivý výrok.
Důvěryhodná média to mají v tomto smyslu nesmírně složité, jelikož novináři ztrácejí přízeň a důvěru čtenářů, čelí mnohem větší kritice a bohužel také fyzickým útokům. Počínaje plánováním vraždy novinářky Sabiny Slonkové, napadením novinářů ve volebním štábu prezidenta, konče dvojnásobnou vraždou slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky.
Chtělo by se říci, že každý problém má svého viníka a řešení. Ze současné situace můžeme vyvodit, že viníků je hned několik. Je několik pisálků naplňující dezinformační kampaň, ale tím hlavním a mnohém důležitějším viníkem je politika. Politika všech polistopadových vlád podílející se na utváření našeho státu naprosto selhala ve věci občanské výchovy národa. Lidem chybí základní přehled o fungování státu, o smyslu a poslání demokratického zřízení.
Z vlastní zkušenosti vím, že porevoluční generace studentů nezískávají znalosti v oblasti fungování politiky, státu. Vyučující se k podstatným událostem 20. století našich dějin staví tak, že látku vysvětlí a bez nějaké hlubší diskuze se studenty ukončí. Hlubší diskuzi můžeme očekávat maximálně na gymnáziích. Škola je pro mnohé prostředí naprosto apolitické a bez diskuze. Velká část z nás neumí vést kvalitní diskuzi. Většinou to sklouzne k emočně vypjatému než k věcnému závěru.
Čekání na legislativní změny a potřebnou reformu školství je stále marné. V tuto chvíli je řešení celé problematiky v zásadě prosté. Jedním slovem Dialog. Aktivně jej vést, abychom vzájemně našli pochopení. Neuzavírat se do své sociální bubliny. Naopak nalézat rozdílnost. Nerozlišovat ve společnosti pražskou kavárnu ani hospodu. Diskutovat s lidmi otevřeně, z očí do očí. Neodsuzovat. Jedině tak budeme mít k sobě blízko a společnost nebude v morální a politické záhubě.
1 COMMENTS