#Fascism_is_cool, bohužel

Daniel Karkoš 06/03/2018

V neděli 4. března proběhly v Itálii, třetí největší ekonomice EU, volby do parlamentu. Vyhlídky nebyly nijak zářné, výsledky jsou však ještě hrozivější. Říká se, že v Německu má šanci na úspěch pouze politik bez charismatu. Kdo volí charisma, volí Vy víte koho. V Itálii evidentně podobně zakořeněná reflexe vlastní historie neexistuje.

Itálie je země velmi rozmanitá, její sestavování v 19. století bylo úkolem poměrně nelehkým. Dodnes mají různé regiony naprosto odlišné problémy, a reakcionářské extrémní strany, jako Liga severu, tak slavily úspěch jen regionálně. Co se fašistů týče, v 80. letech byli považováni za druh odsouzený k vyhynutí. To se však nyní mění, Liga a populisté z Hnutí pěti hvězd, jejichž čelný představitel prý neumí pořádně italsky (asi nechce moc zabrušovat), tvoří polovinu parlamentu. Evropa je šokovaná, politici zbytku EU mají obavy. Italský problém však netkví jen v těchto volbách, je hlubší. Fašisty si do své koalice přizval již v roce 1994 Silvio Berlusconi. A jejich normalizace dnes vrcholí.

V roce 2003 se v jednom římském squatu ubytovali fašisté. Už takovýto začátek příběhu zní poměrně šíleně. Místo se následně stalo sídlem politické organizace CasaPound, dnes politické fašistické strany, jejíž členové nemají na kameru problém se přihlásit k Mussolinimu. Pokud očekáváte, že se jedná o spolek motorkářských skinheads, nemohli byste se mýlit více. Dnešní italští fašisté jsou hipsteři. Přestože jejich leader Gianluca Iannone, obdivovatel Klubu rváčů Chucka Palahniuka, byl několikrát zatčen za napadení, moderní italští fašisté vlastní hostel pro mladé lidi, vedou potravinovou banku a zdravotní středisko pro chudé. Organizují se do spolků, jako jsou například Studentský blok, Čas stát se matkou, nebo obskurního ekologického hnutí La Foresta Che Avanza.

CasaPound je ukázkou moderního fašismu. Stále k němu patří násilí, ale mnohem častěji také až rodinné sepjetí, komunita, a podobně jako v Mussoliniho době kultura. V přízemí onoho římského squatu jsou na stěně napsaná jména v různých barvách. Vedle Tolkiena a Saint Exupéryho nechybí Oswald Mosley. Obyvatelé tvrdí, že se jedná o napodobení starověkého zvyku chránit svá obydlí pomocí jmen bohů.

Itálie se octla v několika posledních letech v poměrně svízelné situaci jak ekonomicky, tak z hlediska migrační krize. A fašisté byli schopni, alespoň zdánlivě, na některé z těch problémů odpovídat. Mix antiglobalismu, protievropské a proti uprchlické rétoriky a aktivismu, vypomáhání Italům v některých chudinských čtvrtích, je příznačný pro nástup nové éry politiky apeninského poloostrova. Mladí lidé, kteří se hrdě hlásí k Mussolinimu s vlajkou Tibetu na stěně za sebou. Reportáž britského čtvrtého kanálu o CasaPound je zakončena pohledem na billboard, lákající diváky na nový mockument o ducem. Na místě je otázka: Půjdou na něj i ti, kteří píší tweety s hashtagem #fascism_is_cool?