Lidovci ve středu 13.11 představili návrh změny volebního zákona. V podstatě se jedná o snahu vrátit volební systém tam kde byl před rokem 2001, kdy se na jeho reformně shodli strany opoziční smlouvy ČSSD a ODS, které si od něj slibovali eliminaci malých stran a jednoduché skládání většinových vlád, obě strany přitom chtěly ještě tvrdší řešení než byla reálně zavedena (byť ČSSD byla umírněnější než ODS). Václav Klaus například toužil po zavedení většinového systému. V razantnějších změnách jim, ale zamezil Ústavní soud s odvoláním na rovnost volebního práva, což by většinový systém, ale ani proporční systém, na jakém se dohodla ČSSD a ODS, neumožňoval. Výsledkem tak byl systém používaný do dnešních dnů, se zvýšeným D’Hondtovým dělitelem který pomáhá stranám s vyšším ziskem hlasů, navíc se schválilo rozdělení České republiky do 14 volebních obvodů (krajů) které jsou nerovnoměrně velké a mají tak nerovný počet mandátů
Nejmenší Karlovarský má pouze 5 poslanců zatímco největší Středočeský má 26 poslanců a tak se stává, že strana která překoná 5% hranici v Karlovarském kraji nezíská žádný mandát, ve větším kraji může strana získat poslance i za méně než 5% hlasů (za předpokladu, že celostátně 5% překoná). Například v roce 2017 5% hranici v Karlovarském kraji přesáhlo 7 stran (v kraji kde se rozděluje 5 mandátů), jen tři z nich v získaly mandát, ODS měla v tomto kraji téměř 9% a nezískala žádný, to je přes 10 000 propadlých hlasů. Zatímco třeba v Jihomoravském kraji, kde se mandátů rozděluje 23, získalo hnutí STAN 1 mandát za pouhých 3,6% hlasů. Vzhledem k počtu voličů co přišli k volbám a počtu přerozdělovaných mandátů by v dokonale poměrném systému stačilo na mandát 25 304 hlasů.
Celkově z volebního systému nejvíce profitovalo hnutí ANO (stačilo 19 000 voličů na mandát) o něco mírněji profitovala ODS (téměř 23 000 voličů na mandát) trochu ještě SPD a Piráti (24 500 a 24 800 voličů na mandát) překvapivé je, že z volebního systému ještě profitovala ČSSD (stačilo jí 24 500 voličů na mandát, podobně jako u Pirátů) zatímco KSČM, která získala více hlasů než Sociální demokracie, získala stejný počet mandátů a tak na tom byla paradoxně hůře (na mandát potřebovala 26 200 voličů). KDU-ČSL to „schytala“ ještě mírně (stačilo jí něco přes 29 000 voličů). Kde už čísla začínají být opravdu neúprosná a vyloženě neférová jsou TOP 09 a STAN (první zmíněná strana potřebovala na mandát 38 400 hlasů, zatímco STAN potřeboval neuvěřitelných 43 700! voličů na jednoho poslance) to ukazuje na nespravedlnost systému kdy váha hlasu voliče ANO 2011 je 2,3 krát větší než váha voliče hnutí STAN. Pokud by byla váha voliče STAN stejná jako váha voliče hnutí ANO měl by STAN místo 6 poslanců rovnou 14, v dokonale poměrném systému, který je základní myšlenkou návrhu KDU-ČSL, by pak mělo hnutí STAN 10 poslanců, zatímco hnutí ANO by mělo místo současných 78 poslanců, pouhých 59 (pokud by hnutí ANO mělo mít stejný počet voličů pro zisk mandátu jako STAN získalo by jenom 34! mandátů). Jen pro úplnost, současná ODS by v takovém systému přišla maximálně o dva poslance (ani by nemusela nikoho vyhazovat) a navrhovatelé úpravy KDU-ČSL by si polepšily o jeden až dva poslance (získala by 11-12 mandátů). Vše by samozřejmě ještě ovlivnil počet propadnutých hlasů. Předseda lidovců Marek Výborný navíc na tiskové konferenci zmínil spravedlivější přepočítávání ve druhém skrutiniu s ohledem k menším stranám, to by znamenalo, že zbytkové mandáty, které nebyli rozděleny v prvním skrutiniu by spíše připadly malým stranám než těm velkým. V Karlovarském kraji by tak poslední mandát nepřipadl vítěznému hnutí ANO, ale straně s největším zbytkem, v tomto případě ODS. Další z věcí co tento návrh zákona upravuje je zvyšující se kvórum pro vstup do poslanecké sněmovny pro koalice, pro dvě spolu kandidující strany na 10%, pro tři na 15% a pro čtyři na 20%. Ostatně Lidovci s tímto kvórem mají problém dlouhodobě, prakticky bylo zavedeno kvůli strachu ze Čtyřkoalice vytvořené v roce 1998 spojením Lidovců (KDU-ČSL), Unie svobody (US), Demokratické unie (DEU) a Občanské demokratické aliance (ODA). Ta se nakonec smrskla na pouhou koalici dvou stran spojením US s DEU (US-DEU) a vyloučením ODA. I tak ale nakonec ve volbách 2002 získala přes 14%.
Před volbami do poslanecké sněmovny v roce 2017 chtěli Lidovci kandidovat společně s hnutím STAN, ale strach z toho, že by nedosáhly 10% potřebných pro vstup do poslanecké sněmovny, nakonec byl jedním ze zásadních důvodů k rozpadu této koalice. Nakonec se obě politické strany do sněmovny dostaly, ale kvůli volebnímu systému získaly o dost méně mandátů než by mohly jako koalice. Zrušení zvyšujícího se kvóra by byl jistě správný krok k větším možnostem malých stran, i těch neparlamentních a mohlo by to vést k větší flexibilitě a lepšímu postavení opozičních subjektů, protože by odpadl strach z nedostání se do sněmovny. Například STAN spolu s TOP 09 má v současnosti něco málo přes 10% nicméně pokud by teď kandidovali v koalici, stačila by malá ztráta voličů a nedostala by se ani jedna strana do sněmovny. Kdežto když se volební kvórum pro koalice nezvyšuje, hned se lépe spolupracuje, ostatně jak ukázaly volby do Evropského parlamentu, kde se hranice pro vstup do parlamentu koalicím nezvyšuje a tak mohla vzniknou koalice STAN, TOP 09 a dalších menších uskupení pod názvem Spojenci pro Evropu, která slavila s 11,65%.
Debata o současném volebním systému se vede už poměrně dlouho. Velkou nevýhodou je podreprezentace malých stran a nadreprezentace velkých – to snižuje proporčnost systému. V některých zemích řeší podobné disproporce uzavíráním koalic, ty jsou však u nás také znevýhodněny zhoršenou možností dostat se do sněmovny kvůli zvyšujícímu se kvóru. Výhodou toho systému naopak je, větší efektivita sestavování vlád, právě díky snížení reprezentativnosti a s tím spojené zvýšení efektivity systému. Někdo tyto návrhy považuje za pláč těch kdo volby prohrály, někdo zase za dobrý nápad na zvýšení reprezentativnosti a voličské rovnosti. Já osobně si myslím, že by bylo dobré volební systém změnit, zvyšující kvórum je podle mého nesmyslné, ale úplná proporčnost zase může znamenat ještě horší koaliční vyjednávání po volbách. A protože si myslím, že tento návrh Lidovců nemá velkou šanci projít dnešní sněmovnou, protože by hnutí ANO uškodilo samo sobě, myslím si, že šlo spíše o vyvolání diskuse a tak se ptám, jaký je váš názor na toto téma?
Student politologie na Masarykově univerzitě
Původně ze Strážnice v současnosti žijící v Brně
3 COMMENTS