Evropa potřebuje klimatickou politiku, která nezatěžuje nejchudší země.
Autorka je členka strany FIDESZ a ministryně maďarské vlády.
Zelené strany rostou, zejména v Západní Evropě, protože roste povědomí o naléhavosti potřeby bojovat proti změně klimatu.
Ale pokud Zeleným roste podpora v průzkumech veřejného mínění, není to proto, že by narazili na nejúčinnější způsob řešení problému. Spíše, pokud jde o klimatickou politiku, většinou neměli v tomto protihráče.
K tomu, abychom tuto výzvu skutečně vyřešili, potřebujeme alternativní přístup k ekologickému liberalismu – něco, co jsou připraveny předložit evropské křesťanské konzervativní strany.
Konzervatismus vždy přikládal zvláštní podporu podpoře venkovských komunit a místních iniciativ. Tyto komunity obvykle žijí blízko přírody a jsou závislé na přírodě a hrají klíčovou roli při předávání důležitých ekologických znalostí, hodnot a dovedností z generace na generaci. Jak zdůraznil rakouský vědec a nositel Nobelovy ceny Konrad Lorenz, zemědělci si stále uvědomují něco, co mnozí obyvatelé města zřejmě zapomněli – jmenovitě, že přírodní zdroje jsou vyčerpatelné.
Na rozdíl od liberalismu Zelených je konzervativní přístup k životnímu prostředí založen na přesvědčení, že pouze místní řešení, ne vágní a nevynutitelné globální závazky, povedou k účinnému zlepšení ochrany životního prostředí.
Multilaterální smlouvy o životním prostředí, jako je Pařížská dohoda z roku 2015, mají pouze omezený dopad právě na země nejvíce znečišťující životní prostředí, ty které obvykle nesplňují své závazky vyplývající z těchto dohod. Místo toho by mělo být především na jednotlivých státech, aby vyvinuly systém regulace životního prostředí, který je založen na jejich místním prostředí a jeho potřebách a je přizpůsoben udržitelnému rozvoji této země.
Evropa by se měla namísto formulace okamžitých, senzibilizovaných a snadno přenositelných závazků bez odhadu jejich společenského, hospodářského a civilizačního dopadu a proveditelnosti zaměřit na dosažení dlouhodobých výsledků.
Abychom toho dosáhli, potřebujeme evropské řešení změny klimatu, které je založeno na politikách, které lidi nenutí, aby v dlouhodobém horizontu nesli břemeno změny, ale bere v úvahu jejich specifické potřeby a umožňuje jim hrát při přechodu podpůrnou roli. .
Je samozřejmě v našem společném zájmu zachovat Zemi pro naše vnoučata. Musíme však pochopit, že se jedná o obrovský podnik se značnou cenou. Náklady na ochranu životního prostředí nelze převést do chudších zemí nebo na nejzranitelnější občany, zaměstnance nebo důchodce.
„Náklady na ekonomiku, která je neutrální vůči klimatu,“ uvedl nedávno maďarský premiér Viktor Orbán, „by měly nést v první řadě ničitelé klimatu: velké země a velké společnosti znečišťující peostředí“. Největší břemeno by nemělo být kladeno na ramena těch nejslabších, aby to vůbec dokázali vydržet. Opatření, která ztěžují každodenní život lidí v důsledku zvýšení daní, cen nebo režijních nákladů, nejsou v konečném důsledku udržitelná.
Financování cílů EU v oblasti klimatu nemůže přijít ani na úkor sociálního a hospodářského rozvoje znevýhodněných evropských regionů. Financování spravedlivého přechodu ke klimaneutrální ekonomice by nemělo odvádět finanční prostředky z politiky soudržnosti, ale mělo by být využíváno ze samostatného rozpočtového přebytku.
Pokud budou kohezní fondy EU přiděleny na účely ochrany klimatu, chudší země budou platit vysokou cenu za boj proti změně klimatu a ponesou příliš velkou část zátěže.
Musíme také uznat, že žádný přechod k uhlíkově neutrální společnosti nemůže uspět bez jaderné energie.
Ano, máme prostředky k dosažení uhlíkově neutrální výroby energie pro všechny veřejné a průmyslové potřeby. Jednotlivé země by však měly mít možnost zvolit si své vlastní nástroje k dosažení tohoto cíle, přičemž by se měly brát v úvahu jejich odlišné schopnosti a dovednosti. Prognóza společnosti ExxonMobil do roku 2040 potvrzuje, že snížením výroby energie z uhlí vzroste poptávka po zemním plynu, obnovitelných zdrojích a jaderné energii. Ale že obnovitelné zdroje nebudou moci nahradit jadernou energii.
Evropa by měla podporovat tradiční komunity, venkovské zemědělce a lidi, kteří vedou životní styl šetrný k životnímu prostředí. Hnutí ve jménu ochrany stvoření, včetně přirozené krásy našeho stvořeného světa, jsou inspirovány křesťanskými myšlenkami a zůstávají silné v našich venkovských komunitách, člověče.
Článek je založen na překladu článku „Time for a Christian conservative Green policy“
od Júdit Varga publikovaného na serveru politico.eu (Překlad Stanislav Kolařík)
Přečtěte si také...
Překlady zajímavých článků, které vyšly v jiném jazyce