Před nedávnem se uskutečnil 1. online sjezd sociální demokracie za dobu její předlouhé existence. Nejen výsledek sjezdu, ale také výsledky voleb a předvolebních průzkumů, ale také směr, kterým se strana dlouhodobě ubírá nutí člověk, který se zajímá o politiku, aby si položil otázku. Je existence tradiční strany strany sociálně demokratické v České republice stále nutná a není to vlastně nějaký přežitek?
Sociálně demokratická témata
Prvotní odpověď na tuto otázku, kterou by odpověděl člověk, který není do větší šířky obeznámen aktuální politickou situací by byla asi jasná. Odpověděl by, že je přece potřeba, aby tu byla strana, která by se zabývala a starala o staré lidi, matky samoživitelky či postižené. Toto je argumentace, která může dávat logiku, ale musíme si uvědomit, že levice všech jejích původních cílů, která byla historicky již od 19. století levicová dosáhla. Mezi tyto cíle patřily například snahy, aby byly muži rovní ženám nebo například zrušení otroctví. Jedinými tématy, kterými se dnešní levice pyšní je boj proti rasismu, ekologie, feminismus, kolektivní odpovědnost za kolonialismus a další podobné věci, které jsou ve své podstatě již vyřešeny, ale jsou omílány stále dokola.
Je však nutné poznamenat, že tyto nová levicová témata nejsou něco, co by dnešní Strana sociálně demokratická hájila ve velkém a ani to není to, co od ní její tradiční voliči čekají. Problém je, že i kdyby se chtěla sociálně demokracie přesunout k těmto novým tématům nic to nemění, že tu pro ni není prostor. Tento prostor byl totiž původně obsazen stranou Zelených. Tito voliči však dlouho u této strany nezůstali a v posledních 4 letech přestupují na stranu Pirátů, kteří jsou v poslední době na koni a podle posledních průzkumů také favorité na nejen výhru ve volbách, ale také na zisk premiérské pozice.
Reprezentace “novelového proudu” uvnitř ČSSD
Jeden z mála reprezentantů těchto “moderních levicových hodnot” je například dnes již bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček, který byl však po prohře ve stranických volbách předsedy odstaven z pozice ministra a jeho další setrvání ve straně je velmi nejisté. Tato prohra však byla snadno očekávatelná. Petříček je sice milován lidmi ze sociálních sítích, ale to nejsou lidé, kteří by někdy ČSSD volili, či třeba přemýšleli o tom, že by stranu volili. Byl brán spíše za takovou pomyslnou opozici uvnitř vlády. Dalším představitelem tohoto pomyslného “mladého proudu” je také současná ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Ta však zatím nemá ambice na to, aby stranu vedla. Myslím, že takových lidí je v ČSSD více a nejsou pouze 2, ale ti nejsou mediálně tolik viditelní a není potřeba se zde jimi zaobírat.
Šance na spasení ČSSD
Potencionální promarněnou šancí bylo pro ČSSD šance na vznik volební koalice se stranou Zelených, která by mohla přivést právě voliče “moderní levice”. Strana Zelených však v uplynulém týdnu oficiálně zastavila rozhovory o koalici. Možnost této koalice je tak minulostí primárně díky tomu, jak dopadl sjezd České strany sociálně demokratické.
Řekl bych, že je to velmi složitá otázka, na kterou rozhodně nedá odpovědět ano nebo ne. V aktuální situaci bych však odpověděl spíše, že ne, protože nevidím žádnou viditelnou postavu v ČSSD, která by tu stranu mohla spasit. Chybí tam někdo jako je Ivan Bartoš nebo, jako byl v minulosti Miloš Zeman nebo Jiří Paroubek. Jednoduše řečeno, někdo, kdo má opravdové charisma a netlumočí pouze stranické názory. Přece jenom, od tlumočení názorů by měl být spíše tiskový mluvčí strany než předseda.
1 COMMENTS