Proč se Hrad zastává Okamurovců?

Stanislav Kolařík 18/06/2018

Jako každý rok, i letos Ministerstvo vnitra vydává výroční zprávu o extremismu na území České republiky za předchozí rok (zde je archiv za posledních 20 let). Obvykle je tato zpráva zveřejňována již během května, letos se však značně opožďuje. A toto opoždění se ještě prodlouží, protože aparát Hradu má tuto zprávu připomínkovat před jejím odevzdáním k přijetí Sněmovnou. Hrad ale tentokrát zprávu značně kritizuje a to především kvůli pasážím zabývajícím se hnutím Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura.

Hrad poslal na Vnitro tři stránky připomínek. „Je nepřijatelné, aby autoři pranýřovali politické a jiné subjekty jen proto, že nesdílejí jejich pohled na určité společenské jevy,“ čílí se například Hrad v jedné z nich. Tyto připomíniky bude muset ministerstvo, buďto do práce zahrnout nebo na ně reagovat. Hlavním autorem poznámek je ředitel bezpečnosti na Hradě Jan Novák. „Naprosto nepřijatelné je zařazení parlamentní politické strany SPD do zprávy, stejně jako mnohá tvrzení autorů zprávy na adresu tohoto politického subjektu a jeho představitelů. Zároveň autoři alibisticky uvádějí, že SPD není z ‚pohledu definice ministerstva vnitra extremistickým subjektem‘,“ napsal například. Obecně se mu nelíbí hlavně kapitola 3.4. kde je SPD zmíněno opakovaně a tyto pasáže ozančuje za ideologicky zabarvené a žádá jejich vyškrtnutí.

„Hnutí SPD není z pohledu definice Ministerstva vnitra extremistickým subjektem. Vybírá si ale podobná témata jako pravicoví extremisté a nezřídka k nim zaujímá i podobné názory. V některých případech jsou vyjádření představitelů SPD i radikálnější než vyjádření představitelů tradičních pravicově extremistických stran. Hnutí SPD naprosto upozadilo tradiční pravicově extremistické subjekty, dokázalo daleko lépe pracovat s jejich dříve dominantními tématy. Z hlediska komunikace s veřejností vystupovalo daleko profesionálněji, disponovalo nesrovnatelně lepšími finančními prostředky. Nebylo zatíženo propojením s extremistickými militanty, stejně jako nebylo limitováno minulými či probíhajícími soudními řízeními souvisejícími s politickou činností. Hnutí SPD se oficiálně se distancovalo od totalitních ideologií a ani skrytě, např. prostřednictvím symboliky, se k nim nehlásí,“ uvádí se v zatím neschválené zprávě o extremismu za rok 2017.

Dle ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) je za zpožděním to, že zprávu dlouho precizovali. Teď její vydání ovlivní také připomínky z Hradu k pasážím o SPD. Musíme ale také vzít v potaz dlouhodobou nejistotu v Parlamentu a probíhající jednání o Vládě. V pátek sice Sociální demokraté vyhlásili výsledky svého vnitrostranického referenda, v němž rozhodli o vstupu do menšinové vlády s ANO a podporou komunistů. Pokud by ale členové ČSSD byli proti, tak premiér Andrej Babiš nevylučoval, že by o podporu žádal právě Okamurovu SPD. Takže se zde nabízí otázka, jestli to nebyla zdržovací taktika. Protože A.Babišovi by se asi o hodně hůř vyjednávalo.

Podle Hradu si zpráva protiřečí

Za protiřečení si, Hrad označuje to, že na jednom místě zpráva označuje SPD za „populistický, zároveň za neextrémistický a zároveň že přebírá extrémistickou rétoriku a přispívá k atmosféře strachu a polarizaci společnosti“ ale na jiném místě zpráva uvádí: „Hnutí SPD není z pohledu definice ministerstva vnitra extremistickým subjektem. Vybírá si ale podobná témata jako pravicoví extremisté a nezřídka k nim zaujímá i podobné názory.“ Hrad také namítá. že „Hlavní hrozbou pro demokratickou společnost jsou ti, kteří chtějí omezit politickou soutěž a legitimní diskusi ve veřejném prostoru nálepkováním a odsouzením, ať už jde o nálepku ‚populismu‘, nebo ‚šíření dezinformací‚“. Vzhledem k tomu, že to co vyjádření Hradu až nápadně připomíná rétoriku Miloše Zeman a jeho nohsledů, tak si zde neodpoustím ironické pousmání.

O otevřeně rasistické a xenofobní výroky a postoje však nemají vůbec nouzi v SPD. Připomeňme si jen stíhání tajemníka strany Jaroslava Staník za jeho výroky o posílání příslušníků různých menšin „do plynu“, popírání holocaustu z úst poslance Roznera a předsedy Okamury. Nebo rasovou nenávist k „holčičce s trdelníkem“ místopředsedkyně SPD v Karlovarském kraji Věry Maříkové. Obecně ale lze říct, že rétorika SPD (stejně jako Národní demokracie, DSSS nebo BPI) je na výpadech proti cizincům a hlavně muslimům primárně postavena. Na propagačních materiálech strany před volbami hlasitě propagovali například i heslo Stop islámu, stop teroristům. A to mi nikdo netvrďte, že to minimálně nehraničí s Trestním zákoníkem, konkréítně s § 356 „Podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod„.

SPD se ke zprávě vyjádřila formou tiskového prohlášení kde mimojiné stálo: „Informační spolupráce části médií, která pravidelně skandalizují hnutí SPD, a ministerstva vnitra při tvorbě této zprávy ukazují na zřetelné totalitní tendence. Spolupráce státních orgánů a části médií v politickém boji je typickou metodou práce fašistických a komunistických režimů,“.

Prezident Zeman svou náklonost Okamurovu hnutí SPD vyjadřuje opakovaně. Otevřeně podporuje jejich spolupráci s komunisty na podpoře budoucí vlády Andreje Babiše, navštívil jejich Sjezd v prosinci 2017 a opakovaně se Tomia Okamury zastává v médiích. Ale především si s SPD velmi rozumí v otázkách kritiky veřejnoprávních médií. To silně koresponduje s prohlášením Hradu o nebezpečí „omezování diskuse“. Ale přiznejme si to, sociální sítě M.Zemana, T.Okamury, SPD a jejich příznivců jsou semeništěm cíleně „neomezené diskuse“. Diskuse plné dezinformací s cílem natolik rozmělnit obecné vnímání informací, aby lidé pak už nevěřili vůbec ničemu. Budu-li až paranoidní, tak mi to všechno až nápadně zapadá do skládačky jménem „Gerasimovova doktrína“.