Historie

Česko čtvrtstoletí po rozdělení federace

Tento článek si přečetlo již 208 čtenářů

Česká republika oslavila 25 let své samostatné existence. Dne 1. 1. 2018 tomu bylo už 25 let, kdy se tehdejší Česká a Slovenská Federativní Republika rozdělila na dva svébytné státní útvary. Co Čechům čtvrtstoletí existence ve vlastním státě přineslo?

Žijeme déle, ale tradiční rodina se rozpadá


Statistici se shodují, že život v demokratickém režimu Čechům prospívá. Žijeme déle vlivem vyšší životní úrovně i kvalitnější zdravotní péče, v roce 2016 se muži průměrně dožívali 76,2 roku a české ženy 82,1 roku. Na to, abychom dotáhli západní země si ale budeme muset ještě počkat, naše životní úroveň zatím například Francouze rozhodně nedotahuje a sociologové předvídají, že to potrvá ještě zhruba deset let. Žijeme nejen déle, ale i aktivněji.

Moc ale nestojíme o manželství, rozvádíme se a nemáme chuť ani sňatky uzavírat. Na tisíc obyvatel u nás nepřipadá ani pět svateb, výjimkou tak nejsou nemanželské děti. Dětí se mimo to rodí méně a méně a populace díky tomu stárne. Vzhledem k tomu, že senioři jsou z ekonomického hlediska stále lépe zajištěnou skupinou obyvatel, která je navíc často i dosud pracovně produktivní, negativně se nedostatek času podepisuje i na prarodičovské roli. V 21. století je stále běžnější realitou, že řada babiček a dědečků zkrátka nemá na svá vnoučata čas.

Celá řada možností, se kterými se učíme zacházet


Moderní doba s sebou přinesla ještě jedno úskalí: Náročná situace nastává, když péči potřebuje jak nejmladší, tak i nejstarší generace. Lidé v produktivním věku (tzv. sendvičová generace) se proto dostávají pod výrazný tlak, který může být umocněn i existenčními starostmi jako obava ze ztráta zaměstnání. Sociální jistoty jsou ostatně jedna z věcí, kterou řada lidí v roce 2018 oproti dobám minulým postrádá.

Zejména 90. léta bývají označována za divoké období nesoucí se ve znamení privatizace a vytrvalého tunelování. Češi se ale současně začali hledat a zvykat si na svébytnou národní identitu. Porevoluční léta, byť bouřlivá, přinášela do společnosti však i naději v to, že po období nesvobody konečně přichází změna.

Uplynulých 25 let otevřelo mnoho nových možností ohledně cestování nebo vzdělávání, přičemž i samotný vzdělávací systém doznal celé řady otřesů. Nejen rozvoj moderních technologií v podobě internetu podpořil i svobodu projevu.

Politický vývoj

Devadesátá léta se nesla ve znamení dvou silných politických stran, defacto u nás často docházelo k témeř většinovému systému. Na jedné straně to byla pravicová ODS vedená Václavem Klausem, proti ní stála Sociální demokracie reprezentovaná osobou Miloše Zemana (poté Stanislava Grosse a Vladimíra Špidly). Aby mohla vzniknout vláda, tak většinou tyto strany přizvaly středové strany KDU-ČSL nebo ODA. Vlastně současná vláda Andreje Babiše je první která nemá premiéra z ODS nebo ČSSD. Zajímavostí je, že krom výše zmíněných dvou velkých stran je jedinou další stranou, která od revoluce vždy zasedla do poslaneckých lavic KSČM.

D.Holanova


Jak bude reklama vypadat?
-
Zakoupením reklamy odměníte autora článku částkou 60 Kč
Zobrazit formulář pro nákup

Články jiných, než kmenových autorů





Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*
*

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.