Nenápadné výročí. Od rozpadu Československa uplynulo 25 let

Stanislav Kolařík 01/01/2018

Když se řekne vznik republiky, tak si většina lidí vybaví 28.říjen 1918, tedy vznik Československa. Státu který právě před čtvrstoletím zanikl a dal vzniknout dvěma novým státním útvarům. České republice a Slovensku. Ačkoliv se tedy jedná o významné výročí, málokdo vznik samostatné České republiky slaví a málo se o něm také mluví. Často se také zapomíná, co rozpadu předcházelo – třeba „pomlčková válka“ nebo volby roku 1992.

Půlnocí ze Silvestra na Nový rok 1993 skončila jedna etapa, aby hned na ni moihla navázat druhá. Do reality se překlopilo to, co dlouhé měsíce předtím vyjednávali premiéři obou států, Václav Klaus a Vladimír Mečiar.

Dělil se majetek, půlila armáda, rozdělovaly se zahraniční ambasády a fakticky se vytyčovala hranice, která byla 75 let jen čárou na mapě. „Ta jednání byla tvrdá a nemilosrdná, a když už se nám v jednu chvíli zdálo, že se na velkém plénu nedohodneme, tak se šlo, aby hlavy trochu vychladly, na chvíli si sednout v menším kolektivu,“ vzpomínal Klaus na jednání před časem při debatě v Národním muzeu. „Jednali jsme tváří v tvář, ale za zády jsem cítil pět a půl milionu Slováků, Václav Klaus zase deset milionů Čechů,“ vzpomněl na tehdejší situaci jeho slovenský protějšek Mečiar.

Klíčová jednání probíhala v Brně, v historické vile Tugendhat. Zajímavé je, že veškerá jednání probíhala s vyloučením tisku. Jedinými zdroji je tak pouze to, co tisku řekli sami aktéři. I slavné fotografie dvou premiérů sedících v parném srpnovém dni na zahradě vily musely vznikat tajně přes plot. Dva muži jen tak nalehko, saka na opěradlech křesel, velké soustřední na rozhovor. Přesně tak vypadala poslední jednání předcházející zveřejnění konečného data vzniku obou samostatných států. V písemné podobě dohodu o rozdělení Klaus s Mečiarem podepsali 26. srpna 1992.

I po pětadvaceti letech oba hlavní aktéři tento krok hodnotí jako správný. „Byl to úspěšný krok a obě naše země na něm vydělaly,“ hodnotil jej nedávno Václav Klaus. Narozdíl od většiny dělení států v dějinách patří dělení Československa k těm nejhladším. Narozdíl od dělení třeba Jugoslávie které provázelo 5 občanských válek, nebo od současné situace v Katalánsku. Oba národy k sobě mají stále blízko a necítí sebemenší nevraživost. „Které dva státy v Evropě k sobě mají blíže než Česko a Slovensko? Nenajdete je!“ glosuje o tom Vladimír Mečiar.

Někdo by mohl namítat, že by bylo přece správné se zeptat občanů. „Vyčítají nám, že jsme se měli zeptat lidí. My ten problém zdědili,“ říká dnes Klaus. Navíc je tu ještě druhý, „prozaičtější“ důvod. Jak by vlastně měla znít otázka v případném referendu. Na Slovensku by se šlo ptát na vznik samostatného státu, ale v Čechách?

Den obnovy samostatného českého státu, jak zní jeho oficiální název, je státním svátkem od roku 2000. Bohužel k jeho škodě jej nikdo neslaví. Zaniká v bujarém veselí Silvestrovské noci, neudělují se žádná vyznamenání, prezidentský projev se odehrává na druhý Hod vánoční. A nikde ani nejsou žádné kytky, věnce či oslavy a demonstrace

Situace se k rozpadu i tak blížila. Slovensko chtělo větší autonomii hraničící se samostatností, Češi by ve společném státě pokračovali, ale odmítali různé alternativnosti vedoucí beztak k pozvolnému rozpadu. Takhle došlo k rychlé a řízené katarzi.

Jak vznikla před 25 lety Česká republika

27. července 1992 přijala Slovenská národní rada dokument, požadující samostatnost Slovenska.
20. července odstoupil prezident ČSFR Václav Havel.
26. srpna podepsal Klaus s Mečiarem dohodu o rozdělení ČSFR.
13. listopadu 1992 přijalo Federální shromáždění zákon o dělení majetku ČSFR mezi obě republiky.
25. listopadu přijalo Federální shromáždění ústavní zákon o zániku ČSFR k 31. prosinci 1992.
16. prosince schválila Česká národní rada novou Ústavu ČR.
19. ledna 1993 byla Česká republika přijata do OSN.
26. ledna 1993 zvolil parlament Václava Havla 1. prezidentem ČR.