Evropa, Zahraničí

Kdo chce být slovenským prezidentem?

Tento článek si přečetlo již 776 čtenářů

Na jaro příštího roku, tedy s ročním odstupem o ČR, se konají prezidentské volby na Slovensku. Asi nejklíčovějším ovlivnovatelem je fakt, že oblíbený prezident Andrej Kiska již na jaře 2018 oznámil, že nemíní svůj mandát obhajovat pro druhé volební období. O jeho oblíbenosti První kolo volby musí proběhnout nejpozději 9. března 2019. Svoji kandidaturu zatím oznámilo 14 osobností. Někdo patří mezi zkušené politické matadory, někdo je spíše nováčkem. My vám představíme některé z nich.


Jako první svoji kandidaturu v září 2017 oznámil Radovan Znášik. Znášik studoval diplomacii v Londýně, pracoval na Ministerstvu životního prostředí SR, studoval věřejnou správu v Tokiu. Pracoval i jako člen Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě na jejím pracovišti v Turmenistánu. Pomocí sběru podpisů se snaží o referendum, jímž se snaží do slovenského právního systému vnést prvky přímé demokracie. Především mu jde o to, aby občané měli možnost politiku i mimo volby. Zejména propaguje zavedení takzvaného „občanského veta“, kdy by občané mohli vetovat parlamentem navrhované zákony

Na začátku června 2018 se mezi kandidáty o místo v Grasalkovičově paláci přihlásil slovenský politický matador, František Mikloško. Doposud nejdéle sloužící poslanec Slovenské národní rady (1990-2010) a dvojnásobný neúspěšný prezidentský kandidát (v roce 2004 získal 6,51% hlasů, v roce 2009 5,42%).

O tři dny později svoji kandidaturu oznámil i další ostřílený kandidát – předseda MOST-HÍD Béla Bugár. Bugár je významným politickým představitem tamní maďarské menšiny. Svým směřováním se ale profiluje jako zastánce slovensko-maďarské spolupráce. V politice působí již od počátku 90.let, v letech 1992 až 1998 zastálval post předsedy MKDH, poté mezi lety 1998 a 2007 předsedy SMK-MKP. V současné době je i místopředsedou Národní Rady SR.


Nováčkem na politické scéně je naopak investigativní novinář Martin Daňo. Jeho hlavním tématem je transparentnost státu. Otázkou však je, jestli své úsilí, místy hraničící až s šikanou úřadů, nedělá pouze kvůli sledovanosti svého YouTube kanálu. A prezidentská kampaň by mohla být jen další z marketingových možností.

Mezi favority se bezesporu řadí Štefan Harabin. Jeho životopis nebývale září položkami typu předseda Nejvyššího soudu Slovenské republiky, místopředseda 1. Ficovy vlády 2006-2010 nebo ministr spravedlnosti v téže vládě. Dle svých kritiků, ale Harabin představuje většinu nešvarů slovenské justice. Nepomáhá mu ani jeho záliba v komentování současné politcké situace a náklonnost k šíření HOAXů. V nedávno na svém FB šířil informace o nastražených jehlách infikovaných HIV v rukojetích pistolí na čerpacích stanicích, v květnu zase šířil HOAX ohledně Marrákešské deklarace když tvrdil, že „Z neověřených informací na internetu další černoši z Afriky mají být dovezeni na Slovensko již 1. července 2018 v počtu 11 000.“ Velmi rád také útočí na multimiliardáře George Sorose, kterému přisuzuje až ďábelské schopnosti.

Kandidaturu oznámil i kontroverzní vůdce krajně pravicové strany Kotleba-Lidové strany Naše Slovensko (LSNS), Marián Kotleba. Bývalý banskobystrický župan a v současnosti poslanec NS SR je znám pro své nacionalistické až neonacistické názory a také pro neskrývaný obdiv k režimu Slovenského štátu v obodobí 1939-1945. Jeho politická minulost doslova přetéká událostni na hranici trestní zodpovědnosti a opakovaně i za touto hranicí.

K dnešnímu dni svoji kandidaturu oznámilo celkem 14 zájemců o přezidentské křeslo. Krom výše zmíněných to byli i Juraj Zábojník, Bohumila Tauchmannová, Eduard Chmelár, Robert Mistrík, Róbert Švec, Zuzana Čaputová, Milan Krajniak nebo Oskar Fegyveres. Některými kruhy probublávají i jména Marián Čaučík, Gabriela Matečná, Martina Lubyová nebo poslankyně Veronika Remišová z hnutí OĽaNO. Remišová v průzkumu agentury Focus obsadila dokonce třetí za Radičovou a Dankem, přesto ale se svojí kandidaturou stále otálí (což je dost ovlivněno vnitrostranickým pnutím v OĽaNO). Svoji kandidaturu naopak výslovně odmítli současný prezident Kiska, bývalá premiérka Iveta Radičová, již jednou neúspěšný kandidát Robert Fico, místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič, Andrej Danko, či Marek Maďarič o kterém se jistou dobu taky mluvilo.



Jak bude reklama vypadat?
-
Zakoupením reklamy odměníte autora článku částkou 60 Kč
Zobrazit formulář pro nákup
Stanislav Kolařík

* Pochází ze Zlína, žije v Pardubicích, pracuje v Praze.
* Fotograf, historik, online specialista, žížala.
* Hlásí se ke směru sociálně-tržní ekomiky.
* … a provozuje tenhle server





Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*
*

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.