fbpx

politicon.eu

názory a komentáře

Evropa Mezinárodní vztahy Z

V4-užitek, nebo přežitek?

V roce 1335 se sešli na hradě Visegrád v dnešním Maďarsku vládci tří významných středoevropských zemí, polský král, král uherský a král český, aby uzavřeli deklaraci o věčném přátelství. Ani jeden ze středoevropských monarchů neměl zdání, že se na stejném místě o 656 let později sejdou vrcholní představitelé těchto tří státu znovu, a to s cílem vytvořit politické uskupení, které usnadní přerod bývalých komunistických zemí v demokracie západního typu a které pomůže třem (později po rozpadu Československa čtyřem) státům začlenit se do euroatlantických strukturách, tedy stát se plnoprávnými členy NATO a EU. Je tomu 15 let, kdy se země V4 spolu s dalšími šesti státy bývalého východního bloku staly regulérními členy EU, přesto toto uskupení, stále “funguje“ i poté, kdy splnilo svůj primární účel. Organizují se setkání lídrů států, slavnostně se předává předsednictví Visegrádské čtyřky, konzultuje se společná unijní politika a bojuje se za prosazování “společných zájmů“ Otázkou však zůstává, zda mají tyto čtyři různorodé státy společný zájem?


Na první pohled je jasné, že Polsko a Maďarsko, země rovin a nížin, mají jinou vizi evropské zemědělské politiky než hornatá Česká republika. Ani v slavné svaté válce, kterou vyhlásily státy V4 systému kvót, nebyly země Visegrádu na začátku jednotné, jelikož se v roce 2015 vlády Maďarska, Česka i Slovenska postavily společně proti systému přerozdělování uprchlíku, zatímco polský ministr kvóty vlastně v hlasovaní podpořil. Rovněž v otázce měnové politiky nejsou státy jednotné. Tři ze čtyř členů V4 používají národní měnu, tedy všechny členské země V4 kromě Slovenska, kterému v žilách ekonomiky proudí Eura už od roku 2009. Rozdílné názory a postoje jednotlivých členů V4 lze na první pohled spatřit i v případě zahraniční politiky, konkrétně v pohledu na Ruskou federaci. Polsko jako stát, který chová historickou nedůvěru vůči východní velmoci a který aktivně podporuje americkou přítomnost v Evropě (viz dohoda o americké základně v Polsku), má hledat konsenzus s Viktorem Orbánem, který si mezitím v Moskvě notuje s Vladimírem Putinem a pochvaluje si spolupráci mezi oběma státy. Na setkání Putina s Orbánem v Moskvě v září v roce 2018 pronesl maďarský premiér tato slova: „Toto setkání s Vámi má velký význam pro vytváření maďarské politiky, protože jsme si vzájemně důležitými partnery.“ Vladimír Putin na oplátku prohlásit, že je rád, že jsou vztahy mezi Ruskem a Maďarském stabilní a spolehlivé už roky.

Samozřejmě se zemím Visegrádu daří prosazovat společná témata typu dvojí kvality potravin. Na druhou stranu není společným zájmem vlád východní a střední Evropy prosazovat politiku ochraňující občany a aktivně hledat spojence i mimo společné uskupení čtyř států a nebyly by tyto státy jednotné i v případě, kdyby Visegradská čtyřka po vstupu do EU zanikla?

Rovněž negativně lze vnímat určitou bariéru, kterou kolem sebe státy V4 stavějí. Vytváří se blok izolovaných států za určitou sametovou oponou. Jakou pověst bude mít Česká republika, když bude věrně stát po boku Maďarska a Polska, států, u kterých je důvodné podezření, že vlády těchto zemí porušují demokratickou soutěž a ohrožují samotnou podstatu právního státu. Není slovy bývalého tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy V4 „toxická značka“, tedy jinými slovy uskupení států, které jsou ostatními členy EU viděny jako potížisté, kteří nepředstaví vlastní řešení?

Negativní prestiž a do jisté míry vnitřní struktura V4 omezují zahraniční politiku České republiky. Minisummity V4 mohu vytvářet dojem důležitosti, ale pokud se třeba jedná o důležité reformě vnitřního trhu, nemělo by být pro Českou republiku, jakožto zemi silně navázanou na hospodářství Německa, důležitější hledaní kompromisu se spolkovou vládou než řazení se do šiků v rámci V4?

Debata o smysluplnosti V4 je do jisté míry o povaze české unijní politiky. Pokud má ČR jako jeden z nejmladších členů evropské rodiny nadále křičet a vztekat se nad nespravedlností EU, pak je existence V4 dobrým prostředkem české unijní diplomacie, jelikož bude křik Česka a jeho partnerů více slyšet, ale pokud má Česká republika aktivně formovat a utvářet tvář Evropy aktivním hledáním spojenců v ostatních zemích EU, pak nevýhody jasně převažují nad výhodami členství ve V4 a je na čase vážně přemýšlet nad tím, zda nemá Česká republika dát V4 konečné vale.



Jak bude reklama vypadat?
-
Zakoupením reklamy odměníte autora článku částkou 60 Kč
Zobrazit formulář pro nákup

LEAVE A RESPONSE

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..