Kamarád z Egypta, kterého jsem poznala při jeho studiích v Praze, mě požádal, zda bych mu pomohla oslovit nějaké novináře v našem státě a předat jim tento text. Řekla jsem mu, že mu nemůžu slíbit úspěch, ale že minimum co pro něj mohu udělat, je sdílet jeho text s vámi. Věnujte mu, prosím, pět minut svého života, a když nic jiného, aspoň zvažte jeho situaci.
Ahoj všichni, jak se máte? Abyste věděli, kdo jsem, jsem někdo, kdo požaduje svobodu. Nemůžu vám říct své pravé jméno. Jsem Egypťan, je mi 21 let, studoval jsem češtinu na Filozofické fakultě UK. Nemůžu vám sdělit více osobních informací.
Byli jste někdy v Egyptě? Kde v Egyptě jste byli? V Hurghadě? Nebo v Káhiře? Co jste viděli v Egyptě? Co si myslíte o Egyptě? Líbí se vám Egypt?
Egypt je arabská země, nachází se na severu Afriky, má dvě nádherná moře; jedno na serveru a jedno na východě, ke kterým přijíždí hodně lidí z celého světa. Egypt je velký stát se 104 milióny obyvatel. Jeho hlavním městem je Káhira. Egypt je plný památek. Dvě třetiny světových památek se nachází v Egyptě. Jeho dějiny sahají hluboko do starověku.
Byl/a jsi v Hurghadě? Bylo všechno v pořádku; dobrý hotel, krásné moře, dobrá bezpečnost, fantastické chování policie, bylo všechno, jak jste chtěli? Zkusili jste navštívit Káhiru a projít se po jejích ulicích? Nezajímala Vás nějaká ulice nebo egyptský dům? Nechtěli jste vidět, co je za zdí? Nezajímali jste se o současný život egypťanů nebo o opravdové chování policie?
Už jsem Vám položil mnoho otázek, ale rád bych vám řekl věci, které nevíte, věci, které jsou za zdmi. Bohužel jste neviděli Egypt ve své pravé podobě. Neviděli jste, jak opravdu žijeme.
Jsem jen prostý člověk. Chtěl bych jen dobrý život, svobodu a spravedlnost, nechci nic víc. Momentálně je to sen všech Egypťanů. Vím, že se tomu divíte, protože to považujete za něco samozřejmého. Svobodu jsme ztratili už před šesti lety. Ano, šest let žijeme v nespravedlnosti a korupci.
Příběh začíná 25. ledna 2011, když jsme se schromaždili na náměstí Al Tahrir (náměstí Osvobození) v Káhiře vedle Egyptského muzea. Byly nás dva miliony, žádali jsme o svobodu, dobrý život, společenskou spravedlnost a demisi prezidenta státu Muhammada Husní Mubáraka. Revoluce trvala 18 dnů. Zůstali jsme na náměstí Osvobození a rozhodli se neopustit jej bez demise prezidenta a získání spravedlnosti a svobody.
Dne 11. února 2011 viceprezident oznámil demisi prezidenta. Byli jsme moc šťastní, protože jsme získali svobodu, která nám chyběla 30 let. Chystali jsme se vybudovat nový stát bez zlodějů, krádeží a korupce. Problémy se však rychle vrátily, jedním z nich bylo i přepsání ústavy. Vzniklo hodně politických stran a každá chtěla místo prezidenta. V roce 2012 byly volby, které vyhrál Muhammad Mursí ze Strany svobody a spravedlnosti, která byla založená Muslimským bratrstvem v konkurenci s kandidátem Ahmedem Šafikem a stal se prezidentem Egypta. Byl prvním demokraticky zvoleným prezidentem v egyptské historii.
Muhammad Mursí vládl v Egyptě jeden rok. Mursího neměli rádi rozkradači státu a korupčníci. Nechtěli ho za prezidenta, protože bránil jejich zájmům. Pomluvili ho a roznesli fámy typu: ženy za jeho vlády nesmí odcházet z domu, dívky se musí vdávat ve věku 9 let, podporuje nepřátele a chce vrátit Egypt do 7. století do doby proroka Mohammeda a podobné lži. Za rok byl izolován předsedou egyptské armády Abd Elf Tahem Sísím, který řekl, že to dělá pro Egypt a pro Egypťany. Zároveň tvrdil, že nemá zájem o předsednictví republiky. Lidé proti jednání Sísího vedli demonstrace, demonstrovalo se na náměstí Rabaa, kde lidé zůstali asi dva měsíce, ale nikoho to nezajímalo. Naopak jim vyhrožovali. 14. srpna 2013 revoluci na náměstí rozehnala armáda a policie. Bylo zavražděno 2200 demonstrantů. Velké počty zraněních, které nakonec dosáhly 4201, navíc bylo zatčeno mnoho lidí.
To jsem na vlastní kůži zažil. Byl jsem toho dne na náměstí. Nepodporoval jsem ani politickou stranu Svobody a spravedlnosti ani jejího prezidenta Mursího. Nechtěl jsem, aby byl prezidentem ne proto, že by byl zlý, to ne. On byl dobrý a hodný. Musím přiznat, že v jeho době byla svoboda a ceny byly všeobecně nízké, ale neuměl vládnout.
Média během revoluce na náměstí Rabaa roznesla fámy, že demonstranti mají zbraně a jsou to teroristi. Tuto fámu se pokusili rozšířit po celém světě, aby získali právo je zabíjet. Chtěl jsem se ujistit, že to není pravda, protože jsem nemohl uvěřit, že by tito lidé měli zbraně a byli teroristy. Ověřil jsem si, že to není pravda a média lžou. Sísí zneužil média, aby mohl rozehnat demonstranty a vraždit bez strachu.
Toho dne jsem byl na náměstí, noc před tímto dnem jsem nespal. Ve 4:00 ráno jsem byl ospalý a rozhodl jsem se vyspat. Po hodině nebo dvou jsem slyšel kroky utíkajících, pláč dětí a hlasy chlapců. Probudil jsem se a uviděl lidi utíkat, ženy a děti brečet. Měl jsem tam nejlepší kamarádku, poznali jsme se na náměstí. Ona byla hodná a milá, jejího otce zavraždila police, protože byl proti Sisímu a kritizoval ho. Proto se revoluce účastnila.
Toho dne se moc bála. Každý by se určitě bál, kdyby viděl, že policie a armáda vašeho vlastního státu, která vás má ochraňovat, vraždí. Je to strašný pocit. Když jsem se probudil, našel jsem svou kamarádku brečet a křičet. Řekla mi “Ahmede, prosím tě, já se moc bojím. Policisté jsou všude a zabijí každého, prosím ochraň mě!” Ta slova mě ničila. Věděl jsem, že nemám sílu, abych ji ochránil. Všude létaly kulky. Zhora, zleva i zprava. Zkusil jsem jí uklidnit. Drželi jsme se a zkusili jsme utéct, ale všude lidé padali. Nevěděl jsem, kam máme jít, stáli jsme a koukali jsme kolem sebe.
Kolem nás zabíjeli lidi. Utekl jsem a skryl jsem se za nějakou zdí, ale moje nejlepší kamarádka nemohla, protože jí trefila kulka do hrudi. Nemohl jsem se k ní vrátit, víte proč? Oni na mě prostě čekali, jakmile bych jí zkusil pomoct, trefily by kluky i mne. V tu chvíli na mě zavolala: “Ahmede, Ahmede, pomoz mi!”. To byly těžké sekundy. Nemohl jsem se pohybovat, kulka byla v její hrudi. Vidíte, jaký jsem byl srab, ale opravdu jsem nevěděl, co mám udělat. Koukal jsem na ni a po tváři mi tekly slzy. Pohledem mi dala najevo, že mi rozumí. Upadla a zavřela oči. Je těžké vidět lidi umírat. Těžké vidět nejlepší kamarádku umírat, když jí nemůžete pomoct. Je těžké se smířit s tím, že se chováte jako srab. Je těžké vidět lítat kulky všude kolem tebe.
Byl to temný den v egyptské historii, od kterého jsme až dodnes neviděli svobodu. Za rok změnili ústavu s odůvodněním, že je to ústava Islámských bratrů. Napsali ústavní materiály, které byly v souladu s jejich zájmy. Pak Sísí kandidoval ve volbách na předsednictví republiky, ačkoli řekl, že na tom nemá zájem. Zdůvodnil to tím, že ho Egypt potřebuje a musí Egyptu pomoct. Byly uspořádány falešné volby pro Sísího, stal se prezidentem.
Pojďme se podívat na to, co se stalo v době Sísího a co se změnilo:
- Dluhy Egypta: zahraniční dluhy se dostaly na 93.1 miliard dolarů a místní dluhy jsou 3.298 trilionů egyptských liber.
- Ceny benzínu: ceny se zvýšily na 9 liber za litr.
- Ceny plynových trubic: zvýšily se na 65 liber za jednu.
- Poměr platů člověka: od 1500 do 2000 liber.
- Zdraví obyvatelstva: to se zhoršuje každý den a veřejné nemocnice nefungují, nezabývají se nemocemi. Počet diabetiků v Egyptě dosáhl 39 milionů pacientů. Počet pacientů s virem žloutenky typu C je skoro 5 %. Podle zpráv z roku 2018 zemřelo 17.779 dětí ve věku 28 dnů a míň. 9.290 lidí ve věku od 15 do 40 let. 11.685 lidí zemřelo kvůli autohaváriím.
- Nezaměstnanost: poměr nezaměstnanosti dosáhl 12.2 % podle amerických zpráv.
- Míra chudoby: chudoba stoupá na 60%. Egypt patří mezi chudé země.
- Ceny jídla a věcí: se odvíjí od ceny benzínu. Pokaždé, když se jeho cena zvýší, zvyšují se i ceny jídla a věcí.
- Počet politických vězňů: 60 tisíc vězňů.
Před dvěma týdny se objevil jistý egyptský podnikatel. Žije teď ve Španělsku. Dříve spolupracoval s egyptskou armádou. Jak víte, armáda u nás nyní dělá všechno. Prodává zeleninu, maso, staví domy, pracuje ve všech oborech a zapomněla na svou hlavní práci (ochranu hranic). Tento podnikatel spolupracoval s armádou 15 let.
Když zkusil protestovat proti stavbě nějakého paláce pro Sísího, protože soudil, že palác není důležitý, byl soudně vyšetřován. Začal zvažovat emigraci z Egypta. Za rok po odchodu publikoval videa o egyptské armádě, kolik paláců bylo postaveno, kolik peněz bylo utraceno za paláce pro Sísího. Jsou to miliardy. A Sisí na svých konferencích vždy říká „Jsme moc chudí a potřebujeme peníze. Egypt je moc chudý.“
On to říká a přitom pro něj armáda postaví paláce stojící miliardy.
Utrácí miliardy a nespočet lidí chodí spát bez večeře.
Paláce postavili z peněz lidí. V Egyptě je mnoho chudých lidí. Paláce můžete hledat na internetu a uvidíte skandály Sísího. Teď začínají kvůli tomu opět demonstrace. Máme toho dost. Domluvili jsme se na pátek 20. září, na základě žádosti Mohammed Alího, na demonstraci. Celá Káhira byla včera plná policistů, zbraní a tanků. Dojel jsem k náměstí Rabaa, našel jsem tam mnoho policistů. Zavřeli ulice vedoucí k náměstí. Proto jsem dojel k náměstí Al_abassya a Ramsis. Tam to bylo stejné . Pak jsem dojel k náměstí Al-Tahrír (Osvobození), našel jsem málo lidí a mnoho policistů. Stál jsem s nimi. Za minutu k nám přišla policie, která zatkla několik demonstrantů.
Demonstrace byly na mnoha místech, ale nebylo nás dost. Lidé se ještě bojí. Představa policie, tanků a zbraní je opravdu děsivá. Policisté jsou připraveni jak do války.
Kde je demokracie? Kde je Organizace pro lidská práva? Kde jsou prezidenti států? Kde je Amerika, Kanda, Austrálie, Česko, Francie, Rusko a všechny státy? Prosím Vás, pomozte mi! Pomozte nám! Potřebujeme Vás, abychom mohli oprostit společnost od toho diktátora. Prezidenti států, prosím, situace v Egyptě je moc špatná. Členové Organizace pro lidská práva, rád bych vám řekl, že až tato moje esej bude zveřejněna v novinách, hned mě zatknou a víte dobře, co se děje uvnitř egyptských vězení. Voláme o svobodu a demokracii, nechceme nic víc, pomozte mi, můj život je v ohrožení. Nejsem v bezpečí. Jsem člověk, mám sny a budoucnost. Obyvatelé Čech, mám vás moc rád, žil jsem u Vás, byl jsem s vámi na Václaváku, v Brně a na Letné. Nechal jsem práci a rychle na Letnou, nyní vás potřebuji. Organizujte prosím pro nás malou demonstraci před egyptskou ambasádou s egypťany nebo kdekoliv v celé České republice, prosím vás, v pátek v 17:00 jenom hodinu, hodina pro nás, hodina pro demokracii a svobodu. Obyvatelé celého . září, věnujte hodinu pro nás, abychom mohli získat svou svobodu. Američané, máte sochu s názvem SVOBODA, rád bych vám řekl, že nemám ani sochu Svobody ani svobodu. Děkuji vám předem.
Doufám, že nám vážně pomůžete a já tu počkám na vaši pomoc i přitom počkám na policii. Nashledanou.
Gramatické korektury textu provedla Magdaléna.
