politicon.eu

názory a komentáře

Evropa Zahraničí

Střet o střed ve válce polsko-polské

První kolo polských prezidentských voleb dopadlo zcela podle očekávání. Ani rozdíl exitpollových odhadů a konečného zisku stávajícího prezidenta Andrzeje Dudy, čítající skoro dvouprocentní nárůst, neznamenal zásadní překvapení. Souboj v druhém kole Duda vs. Trzaskowski bude opět zcela v duchu střetnutí ohně a vody, jak jsou Poláci i zahraniční pozorovatelé již 15 let zvyklí. Hegemonie dvou nejsilnějších stran PiS a PO a jejich boj do hrdel a statků nebyly ani v letošních prezidentských volbách nikterak narušeny. O to zajímavější je ovšem se tázat, kdo vlastně tento zápas rozhodne a co pro to může udělat.

Andrzej Duda disponuje po prvním kole náskok celý dvanáct procentních bodů. Jeho zisk na úrovni 43,5% činí v absolutních číslech více než osm milionů hlasů. Ke znovuzvolení mu ale při vysoké volební účasti (64,5%) chybělo dalších více než milion hlasů. Ty musí v druhém kole při srovnatelné volební účasti sehnat jinde. A to zdaleka nebude jednoduché. Rafał Trzaskowski ztrácí výrazně. Se ziskem 30,46% mu ke zvolení chybí téměř 4 miliony hlasů. A ty rovněž tak snadno navíc nezíská. Vše tedy naznačuje, že druhé kolo bude více než napínavé. Pokud bude volební účast ve druhém kole voleb 12. července nižší, zvyšovaly by se šance Rafała Trzaskowského, naopak pokud bude srovnatelná nebo dokonce vyšší, favorizuje takový scénář Andrzeje Dudu. Oba kandidáti se tak budou vehementně snažit získat nové hlasy. Ty mohou brát ve dvou hlavních množinách: buď mezi kandidáty, kteří v prvním kole neuspěli, a nebo mezi nevoliči.

Szymon Hołownia coby dodavatel hlasů


Mezi poraženými kandidáty zaujímá zcela výsadní postavení třetí v pořadí: stranicky nezávislý, katolicky orientovaný publicista Szymon Hołownia. Ten získal 13,87% hlasů, což činí více než dva a půl milionu hlasů. Takovou metu si Hołownia před volbami sám stanovil jako cíl, a proto označil svůj výsledek za jednoznačný úspěch. Zároveň deklaroval ambici vytvořit nové politické hnutí, jehož dlouhodobým cílem je rozbít hegemonii dvou nejsilnějších stran a ukončit dlouhotrvající „válku polsko-polskou“, jak to sám Hołownia nazval. Pokusů překonat úroveň podpory některého z kandidátů PiS a PO se v minulosti pokusili již mnozí. Nejdále v tomto úsilí došel známý rocker Paweł Kukiz, který v minulých prezidentských volbách před pěti lety získal v prvním kole více než 20% hlasů. V následných parlamentních volbách se sice se svým hnutím dostal do Sejmu, avšak dominanci dvou nejsilnějších stran nezničil.

Hołownia se však od Kukize i jeho předchůdců (vzpomeňme např. 10% zisk Hnutí Janusze Palikota v parlamentních volbách v roce 2011) v této ambici významně liší. Jednak dosáhl mimořádně slušného výsledku ve volbách s bezprecedentně nejvyšší volební účastí. A také dokázal vystavět politický projekt, jenž nepůsobí jen jako efektní marketingový produkt, vnějškově dobře vyhlížející díky líbivé tváři lídra a chytlavým heslům na billboardech. Hołownia čerpá inspiraci z přístupů umírněné politiky křesťansky orientovaného středu v jiných zemích, jak se obrážejí v především v politice křesťanskodemokratických stran. Hlásá otevřenost moderním trendům a společenským výzvám, halíkovsky řečeno: „čte znamení doby“. Na druhé straně ale zaujímá zásadové konzervativní postoje v některých morálních otázkách a je v těchto svých postojích uvěřitelný. Jeho cíl: vybudovat novou silnou platformu středu coby alternativu dvěma krajním pólům, zatím není nikterak nereálný. Nutno si ovšem přiznat, že mu nehraje do karet politický kalendář, neboť příští parlamentní volby by se měly konat v řádném termínu až na podzim 2023. Jakékoliv nejbližší volby pak budou samosprávné volby za dva a půl roku. Jak tedy bude vypadat další politické působení Szymona Hołownii v tomto mezidobí je tedy otázkou. Pravděpodobné je, že o to víc času se bude moci věnovat přednáškovým a osvětovým aktivitám, cestovat po Polsku a probouzet občanskou společnost „zdola“, což koneckonců ve svém vystoupení těsně po zveřejnění prvního exit pollu o volební neděli večer sám prohlásil.

Hlasy Szymona Hołownii jsou přitom pro druhé kolo pro oba postupující kandidáty více než zásadní. Hołownia totiž dostal zhruba tolik hlasů, jako všichni ostatní poražení kandidáti dohromady. S ohledem na svou marketingově úspěšnou volební kampaň doslova zmasakroval i dalšího kandidáta, snažícího se získat sympatie voličů „racionálního“ středu: předsedu PSL Władysława Kosiniaka-Kamysze (2,37%). Pro výsledek druhého kola bude zcela zásadní, jak se voliči Szymona Hołownii zachovají. Dá se očekávat, že sám Hołownia jim s rozhodováním nepomůže a ani jednoho z postoupivších kandidátů jednoznačně nepodpoří.

Vyhlašování konce války jako nástroj boje


Oba finalisté jsou už přichystáni na tradičních ideových barikádách. Už ve svých vystoupeních bezprostředně po ohlášení výsledků exit pollu hovořili o svých hodnotových východiscích a programových prioritách. Andrzej Duda jednoznačně deklaroval ambici pomoci vládě s její politikou v ekonomické a sociální oblasti. „Budoucnost tkví v rodině, v bezpečnosti, v práci, v investicích, v lidské důstojnosti“, deklaroval Duda. Naopak Rafał Trzaskowski vyjádřil odhodlání ukončit éru nadvlády PiS, ukončit její kontroverzní kroky a kritiku, která na její adresu zaznívá ze zahraničí. Hovořil o poškozování obrazu Polska na Západě. Zároveň ale vyjádřil ambici více hájit práva žen a menšin. A také oslabit státní intervence do ekonomiky. V některých pasážích působil dojmem, jako kdyby smyslem jeho vystoupení bylo sebeutvrzování jeho příznivců, obklopujících ho ze všech stran.

Oba postoupivší kandidáti však deklarují ambici ukončit vleklý vnitropolitický konflikt, spojovat a hledat shodu. Ani jeden však ve svých proklamacích něco podobného nečiní. Čím více však budou soutěžit právě o umírněné středové voliče, tím více se jim stylem své kampaně budou snažit přiblížit. Oba tak po opadnutí emocí z volebního večera při svých pondělních veřejných vystoupeních nasadili umírněný věcný tón. Jak dlouho jim podobná sebestylizace vydrží bude nepochybně zajímavé sledovat. Jisté však je, že hlasy „neúspěšného“ středu druhé kolo zřejmě rozhodnou.

Mobilizace nevolicích nevoličů

Druhou možností voličské expanze jsou nevoliči, tedy ti, kteří k prvnímu kolu nedorazili. Celých 35,5% polských voličů volit nepřišlo. Vysoká volební účast z prvního kola naznačuje, že Poláci letošním prezidentským volbám přikládají vskutku velký význam. Nutno však konstatovat, že k tomu, aby nastala tak silná emocionální vlna, že se v druhém kole zmobilizují i ti, kteří k prvnímu kolu nepřišli, je značně nepravděpodobné. Nám všem známý český scénář z roku 2018, kdy ve druhém kole vzrostla volební účast o čtyři procentní body, a potřeba udržet stávajícího prezidenta či naopak hlasovat proti němu dokázala strhnout i ty, kteří naposledy navštívili volební místnost před 20 lety, je v Polsku poměrně málo pravděpodobný především proto, že percentuálně srovnatelné volební účasti zde bylo dosaženo už v prvním kole.

Aby se tedy volební účast ještě zvýšila, musel by zavládnout hodně silný pocit osudovosti situace. Ten lze posílit a nastolit skrze extrémně negativní volební kampaň, připomínající sebezáchranu před katastrofou. Tato osvědčená volební taktika je však v rozporu s výše popsanou potřebou obou kandidátů získat hlasy ve středu skrze mobilizaci voličů třetího v pořadí. Je tak dosti pravděpodobné, že k masové mobilizaci nevoličů nedojde a nevoliči tak zůstanou nevolícími.

Buď jak buď, i letošní volební dějství „války polsko-polské“ ukazuje, že pro drtivou většinu Poláků je daleko pohodlnější přiklonit se k jedné z bojujících stran, než se sysifovsky snažit systematicky omezovat tuto duální polarizaci vytvářením umírněné třetí alternativy. Scénář, kterému mnozí Češi z vlastní domácí zkušenosti bohužel stále více rozumějí…



Jak bude reklama vypadat?
-
Zakoupením reklamy odměníte autora článku částkou 60 Kč
Zobrazit formulář pro nákup

LEAVE A RESPONSE

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..