Před pár dny slavnostně odstartovalo nové hnutí Mikuláše Mináře „Lidé PRO“.
Video, kterým toto hnutí odstartovalo, bylo velmi zdařilé, mělo pozitivní náboj a mluvilo v něm spousty lidí, kteří „jsou PRO“. PRO co, ale tito lidé jsou? Ve videu zaznělo několik frází, jako „Jsem PRO, aby pravidla platila pro každého a mocným bylo vidět pod prsty“ od Davida Ondráčky nebo „jsem PRO společnost, ve které se dá skloubit práce a rodina a ve které mají ženy stejné příležitosti jako muži“ od paní Aleny Švejnohové, starostky obce Pečky. Tyto fráze každý z nás musel slyšet nejméně tisíckrát, co ale znamenají? U normální strany bychom nejspíš otevřeli jejich webovou stránku, rozklikli kolonku program a prostě si to, co nás zajímá přečetli. Ne však u tohoto nového hnutí, to totiž žádný program nemá, plánuje jej teprve vytvořit, a to za pomoci „kolektivní moudrosti expertů i obyčejných lidí“. Tak dobře, program teprve připravují, to se dá odpustit, ale nějaká východiska ta strana mít musí, ne? Přece by nikdo, kdo chce sesadit Andreje Babiše a jeho populistické hnutí bez idejí a bez programu, nezaložil hnutí bez idejí a bez programu. Jenomže právě to se stalo. Toto hnutí se snaží využít Babišův model proti němu, a to i naprosto stejným designem webových stránek.
Jako absurdní se zdají odpovědi Facebookové stránky hnutí Lidé PRO na dotazy týkající se politických témat, kdy na otázku, zda bude hnutí pravicové či levicové odpověděli takto „Budeme strana, která přichází s těmi nejlepšími řešeními, myslíme si, že dogmatické dělení na levici a pravici často brání tomu, aby se nacházelo to nejlepší, co se dá udělat. Chceme, aby naše země nešla doleva, ani doprava, ale rozumně nahoru. Aby se v ní dobře žilo všem.“ Co to znamená? Že vedle hnutí ANO tady máme další stranu „prázdných nádob“ do kterých si každý může vložit to své, další stranu se spasitelským syndromem, tato však přichází v méně vhodný moment, nemá politickou „superstar“ Andreje Babiše, ani jeho miliardy, dá se tedy říct, že jde o jakési ANO bez Babiše a bez preferencí.
Toto hnutí si dalo za podmínku, pro kandidaturu v příštích volbách, získání 500 000 podpisů, protože nechtějí být „další pětiprocentní stranou“ to je jistě chvályhodné, avšak někdo by měl zakladatelům tohoto hnutí vysvětlit, že se v České republice nevolí petičně, ale za pomocí vhození lístku do volební urny a že jako občan můžu podepsat stovky peticí, ale hlas ve volbách mám pouze jeden. Prounijní aktivista Tomasz Peszyński už na svůj twitter napsal „Jestli je budu volit nevím, ale můj podpis dostanou“, kolik může být lidí co to podepíšou jen tak? Jen, aby jim dali šanci. Dle mého názoru spousta, takže ani milion podpisů by jim nezajistil, že nebudou „další 5 % stranou“. Hnutí spustilo web 3.12 a od té doby se mu podařilo získat téměř 14 tisíc podpisů. Může se to jevit jako hodně, ale vzhledem k tomu, že se dá předpokládat, že nejvíce podpisů získají právě nyní kdy hnutí spouští, je ve všech médiích a rozjíždí kampaň, se mi to jeví jako dost málo. Je velmi pravděpodobné, že do voleb toto hnutí potřebných 500 000 podpisů nezíská a bude zajímavé pak sledovat, jak se jeho představitelé zachovají, těžko si představit, že by po nezískání potřebných podpisů stáhli představitelé tohoto hnutí ocas a zmizeli.
Celkově se mi jeví, že toto hnutí přichází v nejméně vhodný moment, do situace, kdy je nulová poptávka po nových stranách. V době, kdy se opozice spojuje a zdá se, že má šanci porazit Andreje Babiše, se zdá jako paradoxní, že přichází Minář s novým hnutím, po všech těch demonstracích, schůzkách s lídry stran, které vyzíval ke spojení. Minář tím, že má příliš velké ambice zabíjí svůj vlastní odkaz. Jako jediná pozitivní věc na tomto novém hnutí se mi tak bohužel jeví jen to, že má tak přemrštěné vstupní podmínky, myšleno těch 500 tisíc podpisů, že do politiky nakonec zřejmě nebude mít šanci zasáhnout. Minář se přepočítal a měl by to odpískat, než se v tom utopí ještě více peněz. Jako vtipné se mi jeví to, že toto hnutí plné slov o otevřenosti, již po čtyřech dnech po nahrání svého prvního videa na Youtube, zakázalo komentování. Nepotřebujeme nové hnutí bez tvaru, potřebujeme obnovu ideové politiky, která nebude stát jen na tom co vyjde v průzkumech. Potřebujeme politiky, kteří budou lidi přesvědčovat o svých názorech, debatovat a bojovat za ně, nepotřebujeme politiky, kteří jsou vyprázdnění a jen čekají na to, až jim někdo řekne, co mají dělat.
Student politologie na Masarykově univerzitě
Původně ze Strážnice v současnosti žijící v Brně
