Už druhý průzkum agentury Kantar pro Českou televizi ukázal potenciál koalice Pirátů a STAN porazit hnutí ANO Andreje Babiše, tentokrát dokonce s výrazným odstupem devíti procent. Jakkoliv konkrétní naměřené zisky nejsou v průzkumech příliš směrodatné, trend je zásadní a v tomto směru jednoznačný. Koalice Pirátů a STAN na jedné straně získává nespokojené voliče hnutí ANO, kteří Andreji Babišovi a jeho vládě vyčítají nezvládnutou pandemii, chaos a krizi důvěry občanů v systém. Na straně druhé ale mají obě uskupení výhodu, že se u nich zatím neprojevil jev, který naopak prozatím potkává druhou opoziční koalici v podobě trojbloku ODS, KDU-ČSL a TOP 09 pod názvem SPOLU, tj. nesouhlas části (cca 10%) skalních voličů daných stran s koaliční spoluprácí a tedy neochota jí podporovat. Synergie elektorátu Pirátů a STAN se naopak zdá být téměř dokonalá. Taková tendence ale rozhodně není zaručena navěky. Naopak se zdá, že kolizních ploch může být daleko víc, než si mnozí dnes vůbec připouštějí.
Zajímavým ukazatelem stability elektorátu centristicko-liberálního dvojbloku Pirátů a Starostů a nezávislých poskytuje hodnocení jejích voličských skupin z posledních sněmovních voleb v roce 2017 z hlediska voličské volatility, nebo-li toho, odkud braly obě tyto nově etablované relevantní subjekty voličské hlasy. To nám odhaluje analýza politologa Michala Škopa ze serveru Kohovolit.eu, kterou metodou ekologické inference provedl bezprostředně po volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2017. Zde je na první pohled zřejmé, že Piráti a STAN významně čerpali voliče ze dvou hlavních množin z voleb roku 2013: z elektorátu TOP 09 a také nevoličů. Celkem cca 140 tisíc voličů TOP 09 z roku 2013 se rozhodlo o čtyři roky později volit Piráty. Podobně učinilo okolo 70 tisíc bývalých voličů ODS a cca 80 tisíc nevoličů. Cca 50 tisíc bývalých nevoličů dalo hlas STAN a cca 30 tisíc voličů TOP 09 z roku 2013 upřednostnilo o čtyři roky později STAN. Tento voličský přesun je pak z hlediska faktických pozic kandidujících subjektů relativní, poněvadž Starostové kandidovali v letech 2010 a 2013 na kandidátkách TOP 09. Je tak na první pohled zřejmé, že „strana Karla Schwarzenberga“ (jak byla TOP 09 cca do roku 2015 dlouhodobě vnímána a přitahovala větší část liberálních voličů) tvoří ústřední zásobárnu voličských hlasů pro nově ustavivší liberální subjekty ve volbách 2017, tedy Piráty a STAN.
Tento poznatek by vyzníval pro zřetelné názorové souznění obou nových stran a zároveň jejich ideovou blízkost k jedné ze stran koalice konkurenční. Zajímavější je ovšem pokusit se tyto elektoráty trochu blíže specifikovat. K tomu nám můžou pomoct ukazatele volební geografie. Zde vidíme zásadní rozdíl obou subjektů: zatímco Piráti zaznamenali relativně vyrovnané výsledky napříč republikou v rozmezí od 8 (v nejslabších levicových krajích Ústeckém a Moravskoslezském) do cca 12% (ve Středočeském kraji) a jedinou odchylku tvoří pouze nadprůměrně vysoký výsledek v Praze (17,59%), Starostové a nezávislí disponovali silně koncentrovanou voličskou podporou v Libereckém kraji, kde získali 12,82% hlasů, a ve většině dalších krajů zaznamenali podprůměrné výsledky pod 5% hranicí (nejhorší byl v Moravskoslezském kraji 2,64%), přičemž pouze ve dvou krajích se dostali na srovnatelnou úroveň s celostátním ziskem přes 5% a ve Středočeském kraji získali nadprůměrný výsledek 8,07% hlasů. Je tak navýsost zřejmé, že jakkoliv voličskými baštami Pirátů jsou především velká města samozřejmě v čele s Prahou, získávají rovnoměrnou podporu prakticky ve všech regionech ČR, zatímco STAN má silně koncentrovanou podporu do dvou regionů: Středočeského a především Libereckého kraje. Oba tyto regiony tvoří jádrovou oblast dlouhodobé pravicové podpory v ČR. Před rokem 2010 v nich jednoznačně dominovala ODS. Po roce 2010 byl pravicový elektorát rozdělen mezi ODS a TOP 09, přičemž příchylnost voličů ke STAN se začala konstituovat ve volbách druhého řádu počínaje už rokem 2008 a s výraznou akcelerací (především v Libereckém kraji pro regionální odnož SLK) po roce 2012.
Lze se tak domnívat, že zatímco v případě Pirátů se kategorie nevoličů z roku 2013 týkala výrazně především prvovoličů z roku 2017, tedy té části mladé generace, která v roce 2013 ještě nedisponovala volebním právem, v případě STAN je kategorie nevoličů více „naředěna“ o starší nevoliče, kteří prostě v roce 2013 pouze nešli k volbám. Dlouhodobá ukotvenost těchto voličů v pravicové části spektra je však zřetelná především s ohledem na jejich příslušnost k jádrové oblasti dlouhodobé pravicové podpory v ČR, tj. ve středních a severovýchodních Čechách.
Z těchto faktorů tak lze usuzovat na následující hypotézu: elektoráty Pirátů a STAN se významně liší v tom, že zatímco voličské jádro Pirátů tvoří především mladí voliči, kteří si Bartošovu stranu našli jako svou první volbu v životě a představují nový ideový segment v české společnosti (generace tzv. mileniálů, silně zakotvená v liberálně postmaterialistickém vidění světa), voličské jádro STAN tvoří především starší voliči, kteří se ke straně dostali oklikou přes TOP 09, ANO či absenci u voleb od ODS před rokem 2010, resp. od pravicové podpory v minulosti obecně. Z tohoto hlediska je elektorát STAN, jakkoliv je daleko méně početný, daleko náchylnější k tomu slyšet na pravicové socioekonomické akcenty. Druhou významnou proměnnou pro něj je znechucení politikou tradičních, ideově vyprofilovaných stran a třetí je osobní vazba na konkrétní kandidáty z daných regionů, kteří STAN reprezentují. Zatímco druhý a třetí faktor koalice Pirátů a STAN jistě bude naplňovat až do letošních voleb bez problémů, v prvním případě je třeba si klást otázku, nakolik bude program pirátsko-starostenského bloku programově uspokojovat očekávání socioekonomicky pravicových voličů.
V úvodu své existence jsou nepochybně očekávání těchto voličů úspěšně saturována sliby nápravy vládního chaosu včetně pomoci postiženým sektorům ekonomiky a zároveň však zefektivnění veřejné správy a omezení byrokracie akcentem na urychlenou digitalizaci. Jak se budou volby blížit, budou se tito voliči však stále detailněji ptát: Jak bude vypadat daňový systém a povinné odvody pojistného OSVČ i firem? Jaké investiční pobídky stát rozvine v zájmu podpořit ekonomiku? Jak se koalice postaví k důchodové reformě? Kde bude vláda ochotna ušetřit na výdajích státního rozpočtu? atd. Pokud odpovědi na tyto otázky budou dominantně v režii Pirátů, resp. doplněny o spíše levicově-liberální názory části zástupců STAN, potom je velmi pravděpodobné, že tito voliči spokojeni nebudou.
A právě zde se otevírá příležitost pro koalice v pravé části spektra, především pak pro trojkoalici SPOLU. Ta musí představit takový návrh programu, aby v těchto otázkách navrhla konzervativní pravicové recepty a tím se od Pirátů a STAN jasně odlišila. Pokud by se jí povedlo tyto voliče získat, není dominantní pozice dvojbloku Pirátů a STAN vůbec garantovaná.
Vlastně nás může docela těšit, že po letech střetů s oligarchy a antisystémovými silami se na české politické scéně opět rýsuje pravo-levý socioekonomický i hodnotový souboj. Budoucnost ukáže, jestli toto schéma postupně v české politice v následujícím desetiletí převáží.
Autor je politolog. Působí coby odborný asistent na Katedře společenských věd Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Externě vyučuje na Vyšší odborné škole publicistiky v Praze. Ve své odborné práci se zaměřuje na problematiku stranických systémů zemí Visegrádské skupiny, české politické myšlení a českou politiku.
vladimir-hanacek@politicon.eu
