Evropa, Evropská unie, Témata, Zahraničí

Kdo zabil evropskou sociální demokracii?

Tento článek si přečetlo již 989 čtenářů

Sociální demokracie, jenž po celá desetiletí měla nejvlivnější sílu v evropské politice, zaniká. Výsledkem toho může později být i politická nestabilita či paralýza.

V posledních měsících došlo k tomu, že byly v některých zemích EU sociálně demokratické strany odstaveny od moci, a to konkrétně v České republice, Rakousku, Francii či Nizozemsku. To se přidává samozřejmě k dalším ztrátám od roku 2010. Po volbách minulý týden, italská Demokratická strana skončila až na třetím místě, za pravicovou koalicí bývalého premiéra – Siliva Berlusconiho a Hnutím 5 hvězd. Jak se v povolebním vyjednávíní zorientuje se teprve uvidí. Z evropské 28, tak pod vedením sociálně demokratických stran zůstane asi jen Malta, Rumunsko, Portugalsko, Slovensko a Švédsko.


Mezitím strana v Německu, jenž se stále vzpamatovává ze svého zářijového kolapsu ve volbách, vyjednává o další velké koalici s Angelou Merkelovou a jejími konzervativci. Je to ztracený pokus v případě, že to vyjde i v případě, že ne. Odpůrci se domnívají, že tento krok může pouze urychlit ještě větší pokles strany. Příznivci strany však mají podobně špatné prognózy, kdy by podle nich v případě, že jednání nedopadne s pozitivním výsledkem, mohly hrozit předčasné volby a mohlo by to pro stranu znamenat ještě horší výsledek.

Již od druhé světové války patří sociální demokracie, spolu se středovou pravicí, k jednomu ze dvou hlavních pilířů evropské demokracie. Její úpadek, který je doprovázený prudkým nárůstem populistů na pravicové i levicové straně, může zanechat kontinentální politiku v takovém stavu, že bude nestabilní a nepředvídatelná. Levicový střed může sám o sobě v jisté podobě přežít, ale zřejmě bude svým vlastním stínem. Jelikož francouzská sociální strana získala v loňském roce v parlamentních volbách pouze 6,4% hlasů a řecká strana “Pasok” minulý týden obdržela něco málo přes 6% hlasů, mohou to být náznaky toho, co ještě nebylo vyřčeno.


V některých zemích, mezi které patří i Německo,
může tento stav sociálně demokratické strany
vést k jakémusi pravidlu jedné strany.


V některých zemích, včetně Německa, může úpadek sociální demokracie vést až k tomu, že vznikne jakési pravidlo jedné strany, která bude oproti ostatním, menším stranám, dominantní. Marginalizace sociální demokracie by zřejmě mohla mít neblahý vliv na celou EU, a to včetně jejích institucí, kde dvě největší strany momentálně tvoří jakousi věčnou a neoficiální velkou koalici


“Třetí cesta”

Nedávná vlna volebních porážek uvrhla sociální demokracii do ostrého světla, ale vleklá krize ji již nějakou dobu sužovala. Mnohé strany, napříč různými zeměmi, zasáhla finanční a hospodářská krize, která nastala v roce 2008 a poněkud ostře udeřila některé vlády. Ale zatímco odpor vůči úsporným opatřením zapříčinil tehdejší úpadek sociální demokracie, “kořeny” tohoto problému se stále více rozšiřují.

“K oslabování politické levice dochází již delší dobu,” uvedl Jan Rovny, politolog ze Sciences PO v Paříži. „Z velké části to bylo způsobeno strukturálními a technologickými změnami, které změnily tvář evropské společnosti, změnily ekonomické vzorce a obnovily sílu politické identity.”

Někteří jedinci se domnívají, že éra hospodářské liberalizace, jenž nastala po pádu Berlínské zdi, zasela sémě budoucího poklesu sociální demokracie.

To byl čas politiky tzv. “třetí cesty”, která byla v té době podporována Tonym Blairem a německým kancléřem Gerhardem Schröderem. Tito dva vrcholní politici byli přesvědčeni, že sociální demokracie potřebuje moderní přeměnu, a to zejména v tom, že se stane vstřícnější k trhu. Ostatní evropské politické strany následovaly své vedení. Najdou se však tací jedinci, kteří v těchto krocích nevidí pokus o posun, ale zradu. Po desetiletí totiž byli evropské poválečné státy uzavřeny do své vlastní sociální společnosti a najednou se ocitly v přímém kontaktu s globálním obchodováním.

Německo, jenž je rodištěm sociální demokracie, ukázalo svůj posun. Schröderův soubor reforem, nazýván jako “Agenda 2010”, který přispěl ke vzniku mnoha sociálních výhod a ochran, které Němci přijali jako samozřejmost, rozdělil stranu na více táborů, což ji patrně stálo volby v roce 2005. Od této doby strana SPD nevedla vládu. V roce 1998 se strana mohla chlubit ziskem hlasů přesahující více jak 40%. Zatímco v loňském září získala pouhých 20,5% hlasů. Většina tradiční základny SPD se přechýlila k levé straně. Významný německý politolog, Albrecht von Lucke, se vyjádřil tak, že podle něho SPD nikdy nedokázala překonat trauma z Agendy 2010.

Pokračovat ve čtení tohoto článku?image/svg+xml
Tak jej prosím sdílejte, ať si jej můžou přečíst i ostatní.
Děkujeme za pochopení.
V případě problémů s odemčením, nás prosím kontaktujte



Jak bude reklama vypadat?
-
Zakoupením reklamy odměníte autora článku částkou 60 Kč
Zobrazit formulář pro nákup
Překlady z cizích jazyků

Překlady zajímavých článků, které vyšly v jiném jazyce




2 thoughts on “Kdo zabil evropskou sociální demokracii?”


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*
*

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.