TOP 09 oslavila své desáté výročí ve stínu vnitřních válek názorových frakcí a v době,
kdy liberálně konzervativní strana hraje šachy, kostky či karty se smrtí o své politické přežití.
Ve středu 26. června oslavila TOP 09 svou desetiletou existenci na české politické scéně. Strana, jež za deset let výrazně ovlivnila českou politiku, nyní balancuje na hraně zvolitelnosti. Její působení začalo v roce 2010, kdy “podchytila“ bývalé voliče ODS, čímž umožnila pokračovaní vlády pravice v České republice a sestavení vlády Petra Nečase, o 3 roky později se stala se hegemonem pravice, aby o své postavení neslavně přišla v roce 2017, kdy se po volením debaklu svého postu předsedy vzdal politický matador Miroslav Kalousek, jehož v pozici lídra strany nahradil za vlažného potlesku Jiří Pospíšil, bývalý místopředseda ODS, který byl jediným relevantním kandidátem.
Od doby, kdy se kormidla ujal Jiří Pospíšil, uplynul přibližně rok a půl. V této relativně krátké době se Pospíšilovi podařilo obnovit politickou alianci se hnutím STAN, která předtím ztroskotala na osobních neshodách předsedů Kalouska a Gazdíka a která do jisté míry zastavila či zbrzdila volný pád k politické bezvýznamnosti. Tato koalice se osvědčila ve volbách do Evropského parlamentu, a přestože volební formace TOPSTAN ztratila jedno křeslo, dokázala obhájit tři z původních čtyř mandátů z roku 2014. Jedním z těch, kterému se podařilo europoslanecké křeslo obhájit, je právě Jiří Pospíšil, jenž za své zvolení čelí silné kritice z úst otců zakladatelů TOP 09 (K. Schwarzenberga, M. Kalouska), kteří se domnívají, že českou politickou stranu musí vést předseda strany z Česka, nikoliv z Bruselu. Čestný předseda TOP 09 to v rozhovoru ČT24 komentoval takto: „Já jsem mu od začátku říkal, že předseda strany musí být zde, být celý čas v České republice, aby tady tu stranu vybudoval, rozvíjel a tak dále. A to nejde, když jste zároveň v Bruselu.“
Dalším Pospíšilovým problémem je jeho nízká popularita nejen ve straně, ale i mezi voliči samotné TOP 09, kteří s nostalgií vzpomínají na knížete Karla Schwarzenberga a zkušeného rétora Miroslava Kalouska. Vytýkají mu jeho dřívější vrcholné angažmá v ODS či jeho potřebu vést každou kandidátku do každých voleb a vyzkoušet si každou volenou funkci. Na Facebooku se voliči TOP 09 ptají, jakou další kandidátku povede. Tato potřeba vrhnout se do každých voleb nemusí působit důvěryhodně, jinými slovy voliči i členové (řádoví i vrcholní) za to předsedu TOP 09 kritizují. Myslí si, že nebuduje značku TOP 09, a podezírají Jiřího Pospíšila, že buduje pouze značku a politickou kariéru Jiřího Pospíšila
O vedení strany se půl roku před sjezdem přihlásil jihočeský senátor a hrabě Tomáš Czernin, předtím v politických barvách KDU-ČSL. Konzervativního politika, který je zastáncem takzvané tradiční rodiny, veřejně podpořili Schwarzenberg i Kalousek, který byl za tento a další kroky kritizován 1. místopředsedkyní TOP 09 Markétou Pekarovou Adamovou, která podporuje Pospíšila ve vedení. Tento dlouhotrvající střet mezi Kalouskem a Pospíšilem je do jisté míry ideologický. Oba kohouti v jedné straně mají odlišnou politickou minulost. Pospíšil jako bývalý místopředseda ODS více inklinuje k pravicovému liberalismu, ale v rámci kandidatury do Evropského parlamentu se prezentoval dokonce jako enviromentální politik, přestože jeho působení v Evropském parlamentu tak ekologicky horlivé již nebylo, zatímco Kalousek jako bývalý předseda KDU-ČSL má blíže ke konzervativně pojaté politice (viz jeho podpis pod poslanecký návrh přidávající článek o manželství jako svazku muže a ženy do Ústavy).
Souboj o vedení TOP 09 bude tedy do jisté míry o tom, zda liberálně-konzervativní strana bude více liberální, nebo konzervativní, tedy zda bude TOP 09 politickým konkurentem spíše pirátů nebo lidovců.
Autorem článku je Jan Zindr,
student Prvního českého gymnázia v Karlových Varech a svobodný člověk, zkoumající taje politiky
1 COMMENTS