PRVNÍ ČÁST TEXTU
Spor o průběh kampaně
Opoziční strany a Dudovi protikandidáti se naopak vůči tomuto postoji vládního PiS staví jednoznačně odmítavě. Argumentují nejen nemožností volby v termínu řádně zorganizovat, ale především absencí regulérních podmínek předvolební kampaně, kdy jim restriktivní opatření v souvislosti s bojem proti pandemii koronaviru znemožňují vést kampaň v takovém rozsahu, v jakém by potřebovali. Nemůžou organizovat masová shromáždění, navštěvovat veřejné akce, vést intenzivní kontaktní kampaň a v neposlední řadě nemají i dostatečně potřebný přístup do médií, neboť téma prezidentských voleb bylo v posledních týdnech v polském veřejném diskursu výrazně odsunuto do pozadí pochopitelně ve prospěch vládních opatření boje s pandemií i jejích dopadů na společnost. Navíc právě mediální prezentace s tím spojená jde jednoznačně ve prospěch vládnoucí strany, jejíž premiér i ministři jsou téměř denně v předních médiích a totéž platí i o prezidentovi. Andrzej Duda se několikrát obrátil k národu s oficiálním televizním projevem a vedle toho pravidelně vystupuje i na vlastních tiskových konferencích, poskytuje soukromá interview a v neposlední řadě i jezdí po zemi a navštěvuje různá zdravotní a sociální zařízení, která poskytují péči lidem s onemocněním Covid19. Duda tak získává vůči svým protikandidátům významnou komparativní výhodu a zřetelně se to promítá i do průzkumů.
První, kdo přišel s požadavkem na odklad prezidentských voleb již 12. března, byl nezávislý kandidát a známý polský katolicky orientovaný novinář Szymon Hołownia. Ten vedle neregulérnosti kampaně upozornil i na další organizační složitosti realizace voleb za vzniklých podmínek, např. na faktickou nemožnost kandidátů obeslat okrskové volební komise svými nominanty, neboť to by se muselo odehrát měsíc dopředu a jsou k tomu nezbytné i vlastnoruční podpisy zmíněných nominantů. V situaci karantény je prakticky nemožno tyto podpisy získat. Hołownia z tohoto tématu posléze udělal hlavní nástroj své předvolební profilace a postupně radikalizovat svá vyjádření. Jeho poslední výroky ze začátku dubna již směřují k jednoznačnému odmítnutí vládního postupu jako protiústavních kroků. Hołownia označil snahu zorganizovat volby v původním termínu jako „šílenství“. Szymon Hołownia má výhodu, že je mediálně zkušený, umí se kvalitně veřejně prezentovat a v neposlední řadě je též schopen z vlastních zdrojů úspěšného podnikatele masivně financovat kampaň. Přesto však v posledním výše zmiňovaném průzkumu obdržel pouze 3,9% hlasů.
Přesuny v opozičním táboře
Volání opozice po odkladu prezidentských voleb je v táboře nejsilnější opoziční Občanské platformy (PO) provázeno taktéž spekulacemi o vhodnosti dosavadních rozhodnutí v konfrontaci s vývojem preferencí. Oficiální kandidátka PO na post prezidentky, vicemaršálkyně Sejmu Małgorzata Kidawa-Błonska oznámila v neděli 29. března, že pozastavuje svou prezidentskou kampaň a vyzvala své příznivce, aby zůstali doma a nikam nechodili. Podobné prohlášení poté učinil i kandidát opozičních lidovců (PSL) Władysław Kosiniak-Kamysz. Kandidátka PO navíc připojila výzvu, aby v případě, že se volby uskuteční v původně plánovaném termínu 10. května, je její příznivci bojkotovali. Taková taktika samozřejmě nemůže znamenat jejich zneplatnění. Zasela by však obrovskou pochybnost o regulérnosti voleb, která by jistě zaujala i v zahraničí. Již takto napjaté vztahy polské vlády např. s Evropskou komisí by tak dostaly další ránu.
V médiích se však objevila další spekulace, šířená tentokrát z nejvyšších míst vládnoucí strany (sdělil jí na svém Twitteru předseda poslaneckého klubu PiS Ryszard Terlecki), a to, že nervozita z dosavadního vývoje preferencí v opozičním táboře bude znamenat dodatečnou výměnu dosud zaregistrovaných kandidátů za více známé „celebrity“ z řad příslušných stran. Na pozici kandidáta PO by tak měl Małgorzatu Kidawu-Błonskou nahradit bývalý premiér a předseda Evropské rady Donald Tusk, oficiálním kandidátem Sjednocené levice by se místo Roberta Biedroně měl stát jeho rival z primárek Adrian Zandberg a Władysława Kosiniaka-Kamysze by měla na postu kandidáta PSL nahradit jeho vlastní manželka, dvaatřicetiletá zubní lékařka Paulina Kosiniak-Kamysz.
Tyto spekulace jsou zjevně pouhou persifláží. Nutno však přiznat, že právě neúčast Donalda Tuska ve volbách a nominace málo výrazné Małgorzaty Kidawy-Błonské prakticky vyřadila variantu ohrožení Andrzeje Dudy ze strany nejsilnějšího protikandidáta z pásma relevantních scénářů dávno před vypuknutím pandemie koronaviru. Tusk byl loni v listopadu zvolen do čela Evropské lidové strany (EPP) a pracovně i politicky tak zůstal dominantně aktivní mimo Polsko. Na domácí scéně prakticky nehraje žádnou zásadnější roli od svého odchodu do Bruselu v roce 2014 a když, tak je jen negativně cejchován ze strany současné vládní garnitury. Přesto však jeho odchodem utrpěla především jeho vlastní strana, která za něj dosud nenašla adekvátní náhradu. V souvislosti se změnou kandidáta se navíc spekuluje o vlivu bývalého předsedy PO Gregorze Schetyny, který skončil v čele strany po loňských neúspěšných parlamentních volbách. Schetyna údajně nebyl s nominací Małgorzaty Kidawy-Błonské spokojen a prosazoval nominaci Tuska, s nímž byl na tomto postupu údajně dopředu domluven. Současný předseda PO Borys Budka takový fakt ale jednoznačně vyloučil.
Bude tedy navýsost zajímavé sledovat, jaký vývoj přinesou následující týdny. Jednoznačně se dá říct, že prolnutí pandemie koronaviru s prezidentskými volbami v Polsku přineslo vážné otázky ohledně zachovávání demokratických procedur a postupů v čase nouzového stavu a významně ohrozilo jejich konání v původním termínu s tím, že jejich odklad by ještě nemusel být tak zásadní problém. Každopádně očekávané nudné prezidentské klání koronavirus významně zdramatizoval.
Autor je politolog. Působí coby odborný asistent na Katedře společenských věd Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Externě vyučuje na Vyšší odborné škole publicistiky v Praze. Ve své odborné práci se zaměřuje na problematiku stranických systémů zemí Visegrádské skupiny, české politické myšlení a českou politiku.
vladimir-hanacek@politicon.eu
1 COMMENTS