Přesně za dva týdny budou Maďaři hlasovat ve volbách, o kterých se mluví především v souvislostech, zda současný premiér Viktor Orbán a jeho strana Fidesz udrží současnou 2/3 většinu v Maďarském parlamentu, či nikoliv. Maďarsko má jen jednu komoru – Maďarský parlament, který je tvořen 199 poslanci. Jejich pravomoci jsou podobné těm, co mají například čeští nebo slovenští zákonodárci. Klauzule pro vstup do Maďarského parlamentu jsou stejné jako v České republice – 5% pro jednotlivé strany, dvoučlenné koalice 10%, trojčlenné 15%, atp.
V čem mají maďarští zákonodárci jinou práci, než naši poslanci? Jde především o legislativní postup, kdy sněmovnou schválené zákony se neprojednávají Senátem (protože neexistuje), ale jsou rovnou zasílány prezidentovi, kde se poté již postupuje stejně, jako je tomu v našem politickém systému.
V současném parlamentu (2014 – 2018)
má zastoupení celkem 9 politických stran a hnutí.
Největší maďarskou politickou stranou, a zároveň tedy i vládní je Fidesz – Maďarská občanská unie (Fidesz), která kandidovala společně s Křesťansko-demokratickou lidovou stranou (KDNP) a v parlamentních volbách v roce 2014 získala těsnou 2/3 většinu v Maďarském parlamentě, dohromady tedy 133 mandátů (2/3 -> 132 mandátů). Obě dvě politické strany jsou křesťaňsko-demokratické. Druhou největší stranou, a zároveň tedy největší opoziční jsou maďarští sociální demokraté – MSZP, kteří získali 29 mandátů. V minulosti byli i několikrát největší vládní stranou. Třetí největší politickou sílou je maďarské nacionalisticky-populistické opoziční hnutí Jobbik, čítající 23 mandátů. Další strany zastoupené v parlamentu nezískaly více než 5 mandátů.
A proč zde vlastně uvádím tyto, již zcela jistě brzy neaktuální data? Jde o to, že podle politologů a politických komentátorů se očekává, že se změny počtů mandátů nikterak měnit nebudou. Podstatou těchto voleb tedy není, kdo vyhraje, ale o kolik vyhraje Orbánova koalice.
Co mě ovšem u maďarských voleb nejvíce uniká je vize současné vládní strany Fidesz, která usiluje o další 4 roky ve vládě (už je v ní téměř 8 let), kdy už snad veškeré potřebné reformy byly provedeny. Jediným předvolebním tématem se tedy opět stává – uprchlická krize, která zvlášť v Maďarsku rozvířila davy lidí. Je tedy nezajímavým zjištěním to, že ani Maďarské volby nepřinesou obrat v podobě, že lidé začnou opět věřit politikům tradičních stran, namísto těch populistických, kteří sice mnohdy nabízí líbivá řešení problémů, za to ovšem těžko realizovatelná.
Autor je studentem střední školy. O politiku se zajímá od svých 12 let. Jeho názory jsou centristické a považuje se za spíše konzervativně smýšlejícího člověka. Pro politicon.eu píše od jejího vzniku, v prosinci roku 2017.
