Evropa, Ostatní témata, Témata, Zahraničí

Polsko po samosprávných volbách: zvítězili všichni a nikdo

Tento článek si přečetlo již 286 čtenářů

V neděli 21. října proběhly v sousedním Polsku tzv. samosprávné volby, tj. volby do orgánů všech samosprávných celků na všech úrovních. Voliči tak vybírali zastupitele obcí (gmina), okresů (powiat) a přímo volili starosty (v Polsku jsou děleni do tří kategorií dle velikosti obcí: wójta, burmistrz a prezydent miasta) a v neposlední řadě obsazovali i posty zastupitelů v sejmikách vyšších samosprávných celků, tj. jednotlivých vojvodství. Pokud nebyl přímo volený starosta zvolen již v prvním kole, postupovali dva kandidáti do druhého kola, které se odehrálo o 14 dní později, v neděli 4. listopadu.


Samosprávné volby patřily k ostře sledovanému volebnímu zápasu, kterému politické strany přikládaly velký význam. Vždyť šlo o první volby v Polsku od supervolebního roku 2015, kdy dnes vládnoucí strana PiS zcela ovládla ve dvojích volbách jak prezidentský palác, tak obě komory parlamentu a sestavila jednobarevnou vládu. Šlo taky o první volby, ve kterých mohli voliči straně Jarosława Kaczyńského vystavit účet za zásadní institucionální změny, ke kterým vlády PiS v posledních třech letech přistoupily a které budí mnohé kontroverze nejen doma, nýbrž i v zahraničí.

Hodnocení výsledků silně decentralizovaných voleb tohoto typu je však nanejvýš složité s ohledem na značně odlišné stranické subsystémy v jednotlivých místech. Přestože Polsko je navzdory své velikosti nepoměrně méně roztříštěno do velkého množství samosprávných obcí než ČR a i nejnižší úroveň samospráv obvykle čítá obce s minimálně několika tisíci obyvateli, je hodnocení volebních výsledků z hlediska ukazatelů stranické podpory, a tedy i vyvození důsledků pro jednotlivé stranické štáby, záležitosti odvislou podobně jako v ČR především od výsledků ve větších a středně velkých městech a následně od součtu všech mandátů v jednotlivých obcích, okresech a vítězství v jednotlivých vojvodstvích. Podíváme-.li se prizmatem tohoto schématu na letošní volební výsledky, docházíme ke zjištěním více než rozpačitým.


Venkov oporou konzervativců

Bezprostředně po konečném vyhlášení výsledků voleb vystoupil předseda PiS Jarosław Kaczyński na tiskové konferenci s prohlášením, že jeho strana je vítězem voleb. Mluvčí strany pak prezentoval slidy s jednotlivými čísly volební podpory i počty mandátů v jednotlivých zastupitelských sborech na všech úrovních, ze kterých mělo vyplynout, že PiS je celkovým vítězem voleb. A skutečně na všech úrovních venkovských obcí, v okresech i v jednotlivých vojvodstvích se do počtu mandátů PiS podařilo získat největší zastoupení a i v percentuálním poměru počtu hlasů volby vyhrát. V radách nejmenších gmin (obcí do 20 tisíc obyvatel) obsadil PiS ze všech stran nejvíc mandátů (3991), v radách gmin nad 20 tisíc obyvatel získal taky nejvíc (1877 mandátů PiS vs. KO 932, PSL 123, SLD 107), v powiatach (okresy) celkem PiS 2114 mandátů (KO 726, PSL 952, SLD 105), v sejmikách vojvodství PiS 254, KO 194, PSL 70, SLD 12. Celkově získal PiS 8294 mandátů na všech úrovních, což je o 2936 mandátů víc než v roce 2014. Občanská koalice (KO – koalice opozičních stran PO a Nowoczesna) ve všech úrovních co do celkového výsledku za PiS zaostala, podobně jako kdysi tradičně komunálně silní lidovci (PSL).

Podíváme-li se ovšem na poměr sil v jednotlivých sejmikách jednotlivých vojvodství podle výsledku z hlediska prvního místa, pak opět jako v minulosti vidíme mapu dokonale rozdělené země: PiS s výjimkou Dolnoslezského vojvodství na jihozápadě země, kde taktéž získal největší počet hlasů, vytvořil souvislé území své nejvyšší podpory ve vojvodstvích na východě a jihovýchodě země. Vyhrál celkem v devíti vojvodstvích. Kromě zmiňovaného Dolnoslezského ještě také v Mazovském, Podleském, Łódźském, Slezském, Malopolském, Svatokřížském, Lublinském a Podkarpatském. Naopak KO zvítězila na západě a severozápadě země a její podpora rovněž vytváří souvislé území. Jde o vojvodství Warmińsko-mazurské, Pomorské, Kujawsko-pomorské, Západopomorské, Velkopolské, Opolské a Lubuské. Oproti minulým volbám před čtyřmi lety PO ztratila nejvyšší podporu ve vojvodstvích Slezském a Dolnoslezském. Pozoruhodné je, že zatímco ve dvou vojvodstvích (Svatokřížském a Warmińsko-mazurském) před čtyřmi lety získali největší počet mandátů lidovci, v letošních volbách PSL oslabila a vítězství v žádném vojvodství nedosáhla.

Liberálové ovládli velká města


Poněkud jiné volební výsledky však vidíme v 17 největších polských městech, tj. městech s počtem obyvatel nad 200 tisíc, zejména zaměříme-li se na výsledky přímých voleb prezidentů dotčených měst. Pouze v jednom z těchto 17 největších měst získal post prezidenta města kandidát podporovaný PiS, konkrétně v Katovicích dlouholetý prezident Marcin Krupa, který však měl též podporu SLD. Ve 12 dalších městech byl zvolen prezidentem již v prvním kole kandidát opozice či nezávislý kandidát. SLD získala prezidenta v Čenstochové, nezávislí uspěli ve Štětíně a ve druhém kole pak v Radomu. Ve všech dalších městech zvítězil již v prvním kole kandidát KO. V hlavním městě Varšavě zvítězil kandidát KO Rafał Trzaskowski již v prvním kole, když získal 56,67% hlasů (kandidát PiS Patryk Jaki získal 28,54% hlasů). Ve druhém kole pak KO získala prezidenta i ve zbývajících třech velkých městech, konkrétně stávající dlouholeté prezidenty Jacka Majchrowského v Krakově (61,94% hlasů) a Pawła Adamowicze v Gdaňsku (64,7% hlasů). Není bez zajímavosti, že právě v těchto městech byly poraženými protikandidáty v barvách PiS děti politiků této strany, kteří zahynuly 10. dubna 2010 při letecké katastrofě u Smolenska: Małgorzata Wassermann v Krakově a Kacper Płażyński v Gdaňsku. V Kielcách byl pak zvolen prezidentem další kandidát KO Bogdan Wenta (64% hlasů).

Jednoznačné a drtivé vítězství kandidátů KO ve velkých městech bylo interpretováno jako jednoznačný úspěch především opoziční PO, z jejichž řad většina těchto nových prezidentů měst vzešla. Předseda PO Grzegorz Schetyna prohlásil, že voliči vystavili PiS červenou kartu a že se PO podařilo dát dohromady široký tábor ochránců ústavních principů a demokratických institucí včetně samospráv proti zlovůli vlády.

pokračovat >>>

 



Jak bude reklama vypadat?
-
Zakoupením reklamy odměníte autora článku částkou 60 Kč
Zobrazit formulář pro nákup
Vladimír Hanáček

Autor je politolog. Je doktorandem na Ústavu politologie FF UK. Externě vyučuje na Vyšší odborné škole publicistiky v Praze. Ve své odborné práci se zaměřuje na problematiku stranických systémů zemí Visegrádské skupiny, české politické myšlení a českou politiku. Je členem KDU-ČSL a Evropské akademie pro demokracii.





Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*
*

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.